Péče o předčasně narozené děti

Péče o předčasně narozené děti

Porod a péče o dítě, jehož život a další vývoj je ohrožen, obvykle naruší psychický stav matky, otce i celé rodiny. Matka často trpí pocitem viny, že selhala ve své biologické funkci, obviňuje sebe i své okolí. Většinou se jedná o neočekávanou událost, na kterou rodiče nejsou připraveni. Trpí tím nejen partnerské vztahy, ale často se nervozita či nedůvěra obrací vůči lékařům a sestrám, kteří pečují o jejich miminko. I když se dnes ošetřující personál snaží o podporu a motivaci rodičů, chybí v našich podmínkách specializovaná psychologická péče, která by tvořila mezičlánek mezi ošetřujícím personálem a rodiči.

Chybí informovanost o předčasných porodech

U nás není dostatečná zdravotnická osvěta ve smyslu informovanosti rodičů o předčasných porodech, resp. nedonošených dětech. Informace, které veřejnost má, jsou populárně pozitivní, o těch negativních nechce nikdo veřejně hovořit. To, že se může narodit těžce nezralé dítě, by si měli uvědomit všichni budoucí rodiče. Že nezralé dítě může vyžadovat a často vyžaduje dlouhodobou intenzivní či resuscitační péči s nutností UPV, podpory krevního oběhu, podávání celé řady léků, opakované kanylace žilního i arteriálního řečiště.

Platí jiná pravidla

Pokusme se upozornit na některá fakta, která v kontextu předčasného porodu mají naprosto jiný vliv a význam v porovnání s fyziologickým porodem a novorozencem.

Vyhledejte odbornou pomoc

1. Porod dítěte znamená vždy velký převrat v životě rodičů. Péče o narozené dítě je spojena jak s radostí, tak s velkým vypětím všech, kdo o ně pečují. Při předčasném porodu může být radost z narození dítěte odsunuta do pozadí, vyvstávají obavy a nejistoty týkající se jeho zdravotního stavu (přežije?) a dalšího vývoje (pokud přežije, bude poškozené? Jak moc bude poškozené?). Psychický stav ženy v šestinedělí je většinou velmi nevyvážený, a ještě více je umocněn při problémech spojených s předčasným porodem (rodiče si většinou nepřipouští, že jejich novorozenec může být nemocný). V takové situaci je důležitá vzájemná podpora partnerů a celé rodiny. Velmi důležitá je psychologická péče, rodiče by ve stresové situaci měli brzy vyhledat psychologa, se kterým by mohli řešit nejrůznější problémy či vztahy, které se v průběhu hospitalizace jistě mohou vyskytovat.

V té nejlepší péči

2. Středně a těžce nezralé děti jsou hospitalizovány na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče (JIP), případně resuscitační jednotce (RES). Stará se o ně specializovaný personál: dětští lékaři mají speciální vzdělání v péči o předčasně narozené děti (neonatologové) a zkušené zdravotní sestry školené v intenzivní neonatologické péči. Konziliární služby zajišťuje celá řada dalších odborníků, např. dětský chirurg, oftalmolog, kardiolog, nezbytná bývá péče dětského neurologa a rehabilitační sestry.

3. Návštěvy na novorozenecké JIP jsou většinou často volnější než na jiných běžných odděleních. Provoz jednotlivých novorozeneckých JIP je odlišný a je nutné ho respektovat (návleky na obuv, empíry, ústenky, čas návštěv). Většina oddělení má připravenou tištěnou informaci pro rodiče o návštěvních hodinách, telefonních číslech, provozu oddělení atd. Velice důležité je dodržování hygienicko-epidemiologického režimu, se kterým se musí každý, kdo navštěvuje nezralého novorozence, seznámit. Před kontaktem s dítětem je nutné pečlivé umytí a dezinfekce rukou. Každé nedonošené dítě má nezralý imunitní systém, pro vysoké riziko infekce je proto vhodné omezit návštěvy mnoha příbuzných a známých, v případě akutního onemocnění návštěvu zcela vynechat.

4. Novorozenci jsou ošetřováni v inkubátorech nebo na vyhřívaných lůžkách. Trvale monitorovány jsou základní životní funkce, tedy tepová, dechová frekvence, krevní tlak a sycení krve kyslíkem. Pro významnou termolabilitu je nutné kontinuální měření kožní, někdy i rektální teploty. V případě těžké nezralosti či onemocnění dýchacích cest mají rourku zavedenou do průdušnice (jsou intubováni) a přes ni připojeni k dýchacímu přístroji. V prvních dnech děti vyžadují kanylace žilního systému pro výživu i podávání léků. V některých případech je pro přesné měření krevního tlaku nutná i kanylace arteriálního řečiště.

5. Transfuze červených krvinek (transfuze krve) u nedonošených dětí je častá z důvodu nedostatečné tvorby červených krvinek, jejich zvýšeného rozpadu a nutným krevním testům. Dostatečný počet červených krvinek (erytrocytů) je nutný pro zásobování všech tkání kyslíkem.

Výživa a kojení

6. Jen část nezralých novorozenců lze krmit od prvního dne po narození. Naprostá většina z nich vyžaduje zpočátku výživu nitrožilní, se kterou je třeba začít prakticky hned po porodu. Tyto děti nemají dostatečné zásoby energie, aby mohly být bez jakékoliv výživy několik hodin.

7. Kojení je v posledních 10 letech u nás propagováno na všech úrovních, ale neplatí pro extrémně nedonošené novorozence! Většina prvních dotazů rodičů i extrémně nezralých novorozenců je: Kdy budu moci kojit? Je třeba jednoznačně říci, že kojení u novorozenců s porodní hmotností pod 1 000 g nepřipadá v prvních týdnech v úvahu, nelze jej realizovat z mnoha důvodů. Často potřebují dlouhodobě infuzní výživu, protože ani jejich střeva nejsou schopna dobře trávit živiny a posunovat potravu. Pokud lze zahájit podávání stravy, dostávají mléko většinou sondou přímo do žaludku, protože nemají vyvinutý sací ani polykací reflex. Samozřejmě, pokud matka má laktaci, může doma odstříkávat mléko a nosit jej na novorozeneckou JIP, kde jej může její miminko dostávat v případě, že stravu snáší a dokáže zpracovat. V případě, že se tvorba mléka nerozeběhne nebo se zastaví, není třeba, aby se maminky stresovaly, protože firemně vyráběné přípravky jsou obohacené vitaminy a mají více energie než mateřské mléko a jejich ostatní složení se mateřskému mléku velmi přibližuje.

Nebojte se klást otázky

Informace, které podává ošetřující personál, mohou být špatně srozumitelné z mnoha důvodů (odborná terminologie, složité souvislosti atd.). Během pobytu v nemocnici se rodiče nesmí ostýchat opakovaně dávat lékařům a sestrám otázky a ptát se na vše, co se týká novorozeného dítěte, vyžadovat takové informace a na takové úrovni, jež pro ně budou srozumitelné. Lékaři i sestry musí být připraveni odpovídat i několikrát na stejné dotazy, trpělivě vysvětlovat všechny problémy.

A jde se domů

Překladem či propuštěním do domácí péče s novorozeneckým oddělením neztrácíte. Pro Vaše dítě i pro Vás je zde k dispozici specializovaná ambulance pro perinatálně ohrožené děti, kde kromě zhodnocení tělesného, pohybového, neurologického a smyslového vývoje dítěte je možné si popovídat o všech problémech, které Vás budou tížit.

Internetový magazín Žena-in velmi děkuji MUDr. Miloši Černému z Novorozeneckého oddělení s JIRP z Gynekologicko-porodnické kliniky LF 2. UK a FNM za vyjádření k tématu o péči o předčasně narozené děti.

Alena Pechová