sobota 24. ledna 2009


VĚDA O UKOLÉBAVKÁCH


Roku 1962 dr. Lee Salk demonstroval, že plod si uvědomuje tep matčina srdce. Dnešní embryologové se shodují, že ucho je první orgán, který se u embrya vyvíjí, že se stává funkčním už po 18 týdnech a aktivně naslouchá od 24. týdne.

V knize Tajný život nenarozeného dítěte (The Secret Life ofthe Unborn Chilď) vypráví doktor Thomas Věrny příběh Borise Brotta, dirigenta Hamiltonského filharmonického orchestru v Ontariu. Brotta mátlo, že určitou hudbu umí zahrát podle sluchu, zatímco jiné skladby zvládá s námahou. Od matky se dozvěděl, že ty skladby, které se učí bez problémů, si přehrávala v těhotenství. Věrny také uvádí nedávné vědecké pokusy, jež dokazují, že plody dávají před jinými skladateli přednost Mozartovi a Vivaldimu; při poslechu jejich skladeb se srdeční frekvence plodu zklidňuje a kopání ustává. Jiná hudba, především rocková, je pro plod zdrojem silného rozrušení, takže když ji těhotné matky poslouchají, "plody divoce kopou".

Důkazem je fakt, že miminka - před narozením i po něm - reagují na hudbu jako ti nejhorlivější návštěvníci koncertů. Ve studii z poloviny osmdesátých let psychologové Pacifického lékařského střediska v San Francisku zjistili, že když na walkmanu Sony přehrávají dětskou písničku Třpyť se, třpyť se, hvězdičko (Twinkle, Twinkle, Little Star - melodii, která inspirovala Mozarta k napsání celé řady variací) a Hickory, Dickory, Dock hospitalizovaným nemluvňatům, tyto děti přestávají kopat a vřískat.

A firma Philips Records nedávno vydala album Mozart pro nastávající maminky, kde se uvádí, že podle různých odborných studií o pre- a postnatálním životě matky i jejich děti na tuhle hudbu reagují pozitivně. (Mozart prý držel svou manželku Konstance za ruku při porodu jednoho z jejich dětí, zatímco si broukal melodii a druhou rukou ji zapisoval.)

Ve výzkumu zahrnujícím padesát dva nedonošenců a novorozeňat s nízkou porodní váhou, který proběhl v oblastním lékařském středisku v Tallahassee na Floridě, výzkumník došel k závěru, že šedesátiminutový poslech vokální hudby včetně ukolébavek a dětských písniček zkracuje pobyt v nemocnici v průměru o pět dní. Ve skupině dětí, jež hudbu poslouchaly, byl rovněž zaznamenán o padesát procent nižší úbytek na váze, děti potřebovaly méně umělé výživy a poklesla u nich úroveň stresu.

Před několika lety vydal Terry Woodford, hudební producent kapel jako Tempta-tions a Supremes, nahrávku ukolébavek, v nichž se ozývá zvuk tepu lidského srdce; tyto skladby se dají použít ke konejšení novorozenců a malých dětí a pomáhají jim lépe spát. Původně věnoval sto padesát exemplářů do stacionářů a jiných středisek denní péče, ale několik jich obdržely i nemocnice a ty je podrobily zkoušce. V nemocnici Helen Kellerové v Alabamě se při pokusu s padesáti devíti novorozenci zjistilo, že když se plačícím dětem tato hudba pustí, devadesát čtyři procent jich okamžitě usíná, a to bez lahvičky či dudlíku. V univerzitní alabamské nemocnici v Birminghamu ošetřovatelky pustily nahrávku Děťátko, spi (Baby-Go--to-Sleep) nemluvňatům, jež se zotavují po operaci srdce. Jedno dítě napojené na dýchací přístroj už téměř umíralo, když mu sestřičky Terryho album pustily. K jejich úžasu se dítě uklidnilo, upadlo do spánku - a přežilo.
Zdroj: Don Campbell - Mozartův efekt, nakladatelství Eminent

Žádné komentáře:

Okomentovat