Jako v klokanní kapse

Jako v KLOKANNÍ KAPSE

Malá Magdalenka spokojeně odpočívá na hrudi své matky Diany Muškové. Na hlavě vlněný kulich, přes záda přehozená plenka. Narodila se před dvěma týdny v havlíčkobrodské nemocnici a má novorozeneckou žloutenku. V „klokaní kapse“ u své matky tráví každou chvilku, kdy nemusí být v inkubátoru.

„Magdalenka se po dlouhém porodu hůře adaptovala a bylo vidět, jak si klokánkování vysloveně užívá. Mile mě to překvapilo, už proto, že má první dcera reagovala opačně, nošení nesnesla a radši spokojeně ležela v postýlce. Klokánkování je skvělé, i když nemusí fungovat úplně u všech dětí,“ srovnává své zkušenosti paní Diana.
„Snažíme se i děti donošené, třeba i po komplikovaném porodu, položit na tělo matky co nejdřív, aby se z porodního stresu mohly uklidnit přímo u ní,“ vysvětluje lékařka Magdalena Chvílová Weberová z dětského oddělení Nemocnice Havlíčkův Brod. Na zdejší intermediární jednotce pečují o miminka, která se narodí od 32. týdne těhotenství. „I miminko s kapačkami a napojené na kyslík se dá položit na tělo mámy,“ tvrdí Magdalena Chvílová Weberová.

Tulení dětem prospívá

Když to dovolí stav dítěte, „tulí“ se s ním na zdejší klinice matky, případně otcové, co nejčastěji. Při klokánkování mají totiž děti stabilnější srdeční rytmus, pravidelněji dýchají, jsou lépe okysličené. Tělesná teplota méně kolísá, děti méně pláčou a méně se lekají. Klokánkování prospívá především nedonošeným dětem. Na rozdíl od inkubátoru, který se nehoupe a je v něm příliš ostré světlo, matka může při klokánkování intenzivně reagovat na signály, které k ní její dítě vysílá. Nedoporučuje se brát si dítě na tělo na dobu kratší než šedesát minut, protože každá změna je pro tak malé dítě stresující a nemá tedy efekt, který se očekává.

Po porodu

Chvíle, které následují bezprostředně po porodu, by novorozeně mělo strávit na těle matky. Už proto, aby se mohlo pomalu, ve svém tempu, s jejím tělem sžít a postupně se přisát k prsu. Některému to trvá deset minut, některému pavěděli desát, třeba i déle… Pokud jsou matka i dítě zdravotně v pořádku, jejich vzájemné oddělování po porodu není vůbec nutné. Naopak, když jsou spolu, dítě se mnohem lépe adaptuje, matka ho zahřívá, reguluje u dítěte dýchání a srdeční rytmus. Matka je v tuto chvíli víc než kdy jindy vybavena empatií, intuitivním, instinktivním chováním vůči dítěti. Je naprogramována na to, aby se s dítětem vzájemně sladily. I proto matky v tuto chvíli vnímají třeba jen několikaminutové oddělení od dítěte jako velice dlouhé a bolestné a po čase často velice intenzivně cítí, že něco propásly. „Z neurologického pohledu oddělování novorozenců od matek vážně narušuje vrozený program, jde vlastně o formu násilí,“ tvrdí dokonce jihoafrický neonatolog a propagátor klokánkování Nils Bergman.
Tuto skutečnost však rutinní praxe většiny dnešních přeplněných porodnic příliš nerespektují. Popadnout dítě hned po porodu je často rychlejší a snazší než čekat, až se samo v náručí matky „rozkouká“. Častý argument – Jen si matko, odpočiňte – nefunguje. Žena je v tuto chvíli tělesně a hormonálně nastavená na intenzivní kontakt s dítětem, doslova „hoří láskou“. A právě doba po narození je vůbec ta nejvhodnější, aby matka pár hodin, možná i dnů, nedělala nic jiného, než se mazlila s dítětem. Proč jim v tom bránit?

Klokánkování neboli Kangaroo mother care (KMC )

Jedná se o standardní metodu péče o novorozence, ať už těch, kteří se narodili předčasně, tak těch zdravých. Pomáhá dětem, ale i rodičům adaptovat se jak bezprostředně po porodu, tak během šestinedělí a dále. Její výhody poprvé popsal kolumbijský pediatr E. Rey Sanabria v roce 1978, kdy jeho oddělení ve velké porodnici v chudinské části Bogoty čelilo četným infekcím novorozenců a nedostatku inkubátorů. Lékař matkám nabídl, aby své maličké děti nosily 24 hodin denně přivázané pruhem látky na nahém hrudníku mezi prsy.
„Podmínkou bylo, že žena nebo její muž či jiný příbuzný bude s dítětem
v kontaktu ve dne v noci a z „klokaní kapsy“ ho bude vyndavat jen na přebalování a koupání,“ vysvětluje dula Vlasta Jirásková. Podle ní je klokánkování prostá metoda, která přináší pozoruhodné výsledky i v dnešním přetechnizovaném světě.

Názor

Proč je těsný kontakt mezi matkou a dítětem bezprostředně po porodu tak důležitý? Vlasta Jirásková, dula Matce pomáhá k bezproblémovému porození placenty, k zavinování dělohy a předchází většímu krvácení. Přispívá ke spuštění mléka a dobrému počátku kojení. Umožňuje matce i miminku, aby se do sebe vzájemně zamilovaly – u obou se vylučuje ohromné množství oxytocinu. Dítě se cítí v bezpečí, jeho tělo je přednostně osídleno bakteriemi matky, což je žádoucí, a nikoli bakteriemi nemocničními. Matčin hrudník je ideálním výhřevným místem pro dítě. Přispívá k dobré pohodě matky i dítěte.

Věděli jste, že...

* Klokánkování podporuje tvorbu mateřského mléka.

* Rodič tělo dítěte dohřívá jako vyhřívací senzor, aby děti neprochladly.

* Na skutečnost, že odloučení dítěte a rodiče může znamenat frustraci přirozených duševních potřeb, po delší době dokonce i psychickou deprivaci, upozorňoval také profesor Zdeněk Matějček: „Zasahovat do těchto jemných mechanismů v tak citlivém životním období, jakým je porod a šestinedělí, je přinejmenším nebezpečné a ne dost odpovědné.“

* Když dětem začne být klokaní kapsa příliš těsná, rodiče je obvykle nosí v šátku.

Autor: Pavla Köpplová

Zdroj: Instinkt