neděle 27. listopadu 2011

POPIS JEDNOTLIVÝCH DIAGNÓZ








Syndrom respirační (dechové) tísně

RDS (Respiratory distress syndrome)


Jedná se o akutní plicní onemocnění postihující až 90% předčasně narozených dětí s porodní hmotností nižší než 1000 gramů. Začíná brzy po porodu, ale může se vyvinou i s odstupem několika hodin. Plíce novorozence nejsou dostatečně zralé a neprodukují surfaktant, což je látka fosfolipidové povahy která vystýlá plicní sklípky, pomáhá je udržet rozepjaté a brání jejich kolapsu. Tvorba vlastního surfaktantu ve fetálních plicích začíná okolo 22. týdne gestace, množství je dostatečné až po 34. týdnu gestace. Nedostatek surfaktantu mohou ale mít i děti narozené v termínu, surfaktant se totiž ničí při zánětu a nebo např. při aspiraci (vdechnutí) plodové vody. U nedonošených dětí, které mají nedostatek surfaktantu v prvních hodinách a dnech po porodu, dochází ke kolapsu alveolů (plicních sklípků), a tím se vytváří v plicích drobná atelektatická (nevzdušná) ložiska, která se postupně zvětšují a tím se zhoršuje výměna plynů. Další příčinou dechových obtíží u nedonošených novorozenců je anatomická nezralost plic, které mají menší množství plicních sklípků a tím i menší plochu pro výměnu plynů. Proto tyto děti nedokážou vyvinout dostatečné dechové úsilí a dýchání je pro ně velmi namáhavé a některé by bez pomoci a léčby dýchaly jen velmi obtížně nebo vůbec. Tento stav bývá často spojen s oběhovou nestabilitou, kdy se nezralé srdce nestahuje zcela adekvátně a miminko není schopné udržet si potřebný krevní tlak k dobrému prokrvování všech orgánů.


Symptomy: Mezi příznaky RDS patří cyanóza (promodralé zabarvení kůže), zrychlené , namáhavé dýchání (dušnost), propadající se mezižeberní prostory a vpadávající krční jamka (jugulum). Dále to může být grunting (naříkavý výdech). Diagnóza je jasná už z klinického obrazu ve spojitosti s nezralosti, potvrzena může být ještě pomocí RTG.


Léčba:

Při hrozícím předčasném porodu oddálení nástupu porodu prostřednictvím tokolýzy (potlačení aktivity děložního svalstva) a dalších preventivních opatření, popř. aplikace kortikoidů potřebných k tvorbě surfaktantu u dítěte. Podání 1 až 2 dnů před porodem snižuje nebezpečí vzniku RDS.

Po porodu: adekvátní dodávka tekutin a energie prostřednictvím infuzí, v lehčích případech distanční podpora pomocí přístoje nCPAP a tím vytvoření mírného přetlaku v dýchacích cestách, který brání kolapsu plic a usnadňuje dýchání.

V těžších případech je potřeba řízená umělá plicní ventilace. Dle stanovených kritérií může být dětem podán surfaktant cestou endotracheální trubice (přímo do plic) po porodu nebo při zjištění příznaků RDS. Někdy je nutné jeho podání opakovat.


Použitá literatura:

Dokoupilová, Fišárková, novotná a kol.: „Narodilo se předčasně“, 1.vyd. Praha, Portál 2009, 320 s.

Borek. I. a kol.: "Vybrané kapitoly z neonatologie a ošetřovatelské péče",.1 vyd. Brno, IDVPZ 1997. s. 120-125.

Bradford, N. :“Your premature baby“, 1. vyd., Firefly Books 2003, New York, s. 208

Blahodárné motýlí masáže


Blahodárné motýlí masáže

Proč motýlí?
Jsou to velmi jemné a lehké doteky. Na jejich blahodárný účinek upozornila rakouská lékařka Eva Reich, která věnovala zvláštní pozornost kontaktu s předčasně narozenými dětmi právě pomocí něžného hlazení. Tento dotek jemných „motýlích“ křídel jim pomáhal přežít. „Po porodu, hlavně po těžkém či předčasném, mají děti vysokou hladinu stresového hormonu a matka ho může pomoci odplavit jemnými doteky,“ vysvětluje Eva Kopasová, zakladatelka Akademie Něžného doteku. „Tyto cílené doteky uvolňují napětí, zdravému novorozenci poskytují podporu, zraněné dítě pomáhají masáže léčit. Děťátko potřebuje a chce cítit maminčinu sílu a důvěru, kterou mu její doteky dodávají. Jejich pomocí zdolává své strachy.“

Srozumitelný jazyk
Na dotykové podněty je novorozeně dobře připraveno. Už v šestém týdnu po početí má dítě vyvinutý hmatový smysl, což je dříve, než se rozvine zrak a sluch. Lidská pokožka je plná hmatových receptorů, které přijímají vzruchy, mozkové synapse se spojují a neurony se aktivují. Proto nás dotyky dokáží potěšit i odbourat náš strach. Proto jsou tolik důležité pro růst, pocit pohody, pro získávání zkušeností a vnímání okolního světa. Předčasný porod vnitřní komunikaci děťátka s matkou přerušil příliš brzy. A právě přes doteky si mohou maminka i miminko těžký příchod na svět „vypovídat“. Nedonošeňátka často nemohou během první hodiny, dne i prvního týdne života kontakt s matkou navázat, protože jsou odkázáni na pomoc život zachraňujících a podpůrných přístrojů. Proto je třeba, aby se tak stalo, jakmile to je možné. Díky dotekům se děťátko dozví, že jeho maminka je tu pro něj, že s ním bude každý den a pomůže mu.

Rodiče také získávají
Mezi rodičem a dítětem se díky těmto dotekům vytváří citová vazba a vztah důvěry, které mají význam i v pozdějším období.

Vystrašené mamince i tatínkovi přináší dotek děťátka podporu a povzbuzení, aby i oni mohli zpracovat svoje pocity strachu a bolesti.

Jemným hlazením miminka získává maminka sebedůvěru a nebojí se ho dotýkat. Oběma se to líbí a postupně se spolu vylaďují do jedné tóniny.

Maminka dostává možnost dělat pro svoje dítě něco pozitivního a taky lépe zvládá svou úlohu, intuitivněji reaguje na potřeby dítěte.

Tatínkům, kteří byli při porodu, pomáhá masáž udržet citové pouto, které mezi ním a miminkem vzniklo. Vzniká pocit sounáležitosti a úzkost i bolest se pomalu uvolňují.

Zázrak pohlazení
Podle výzkumu terapeutů ve floridském Touch Research Institute se předčasně narozené děti v inkubátoru vyvíjejí rychleji, když se jim třikrát denně dostane pohlazení. Z výzkumu dokonce vyplynulo, že hlazené děti mohli lékaři propustit domů z nemocnice až o šest dní dřív než děti nehlazené. Děti dosahovaly přímo neuvěřitelné pokroky: přibývaly na váze bez toho, že by jim ošetřovatelé podávali více potravy než ostatním dětem. Byly aktivnější, vyrovnanější, na svoje okolí reagovaly živěji, méně plakaly a lépe spaly. Rychleji vyrovnávaly „vývojovou nezralost“. Náskok dětí, kterým se dostalo dotekové terapie, byl možný pozorovat ještě po roce života. Tyto děti byly „napřed“ nejen z hlediska tělesné hmotnosti, ale i jejich duševní a motorické schopnosti byly vyspělejší než u dětí nehlazených (z kontrolní skupiny). U mnohých předčasně narozených dětí se podařilo zmírnit i nepříznivé následky vyplývající z jejich nezralosti.

Na tátovu hruď
Na tatínka a jeho vztah s miminkem se nesmí zapomenout. Je důležité, aby spolu navázali podobné citové propojení jako má miminko s matkou. Dítěti velmi prospěje, pokud si je otec pokládá na svou obnaženou hruď, protože cítí jeho přímý dotek, vůni jeho kůže a může ho intenzivně a důvěrně vnímat.

Jak se masíruje na motýlí způsob?
Dr. Eva Reich začala používat terapii novorozeňátek jako jemnou bioenergetickou masáž, která stimulovala jejich životní energii. Dotekem se přenáší přes dlaně a přes kůži. Znova se propojuje tok životní energie a překonává možné bloky, které vznikají křečí a stresem.

1) Hlazení duše
Když se nám zdá, že je kůže předčasně narozeného dítěte velmi „křehká“, masírujeme tak, že přikládáme dlaně nad tělíčko a pohybujeme se v jeho „energetickém poli“. Tomu říkáme jemné hlazení duše miminka. Takto jej „hladíme“ od hlavičky k patám jen několik centimetrů nad povrchem kůže v obrysech jeho těla. Jde o sdílení láskyplné komunikace mezi matkou či otcem a miminkem, při kterém se dotýkáme samotné podstaty jeho bytí. Tuto masáž můžeme provádět, aniž bychom s dítětem manipulovali.

2) Konejšivé doteky
Pak se můžeme dítěte dotýkat tak, že přikládáme prsty a dlaně postupně na hlavičku, hrudníček, bříško, oblast zad mezi lopatky, zadeček a nožičky. Tomuto způsobu říkáme konejšivé doteky. Dítěti tyto doteky dodávají pocit jistoty a hranic vlastního těla. Miminko si pamatuje, jak se hlavičkou dotýkalo děložní stěny a také jak na ni tlačilo nožkami. Tato stimulace byla velmi intenzivní. Dotek je výrazná stimulace a velmi záleží na jeho kvalitě.

Proč masírovat?
Masáž má pro dítě mnoho dalších výhod – podporuje jeho celkový vývoj, aktivizuje jeho vlastní léčivé schopnosti, přináší mu delší a kvalitnější spánek, zlepšuje jeho trávení, podporuje dýchání. Něžný dotek tedy významně pomáhá ve fyzické, mentální i emoční rovině. Jemné masáže umožní rodičům lépe porozumět pocitům jejich dítěte. Lékař Michel Odent tvrdí, že dítě má překvapující schopnost nám porozumět. Při společném působení lékařské péče a lásky něžného doteku blízké bytosti může drobounké novorozeňátko mnohem lépe prospívat. Ještě více zajímavých informací o motýlích masážích a dotekové terapii nedonošeňátek se můžete dozvědět na: www.maitrea.cz, e.kopasova@maitrea.cz.

Názor odborníka
Ing. Eva Kopasová, Akademie Něžného doteku, MAITREA

Co se děje s předčasně narozeným dítětem?
„Prožívá kolotoč pocitů: šok, bolest, strach a také pocit osamocení. Možná se cítí citově zanedbávané, protože veškerá pozornost se soustředí na záchranu jeho života. Při tom se miminko poprvé setkává s tím, že se ho někdo dotýká, a může to pro něj být velmi bolestivé (odběry krve, jehly, hadičky, oslnivé světlo, pevné uchopování). Nemůže sdílet pocity se svými rodiči. Tím, že se narodilo předčasně, se kontakt s matkou přerušil náhle a nečekaně. Jedna z prvních možností, jak rodiče mohou děťátku pomoci a obnovit s ním spojení, je láskyplný dotek. Pro děti v inkubátoru je důležité lehounké hlazení šátkem z přírodního hedvábí, „energetické“ doteky nad jeho tělíčkem, klokánkování spojené s masáží stimulující dýchání, motýlí masáže a protikolikové masáže bříška. I děťátko vážící necelý kilogram je možné masírovat, samozřejmě co nejjemněji.“

Text: Hanka Bělohlávková

neděle 20. listopadu 2011

Nedonošené děti v ohrožení


Péče o nedonošené děti, které jsou zcela závislé na lékařích, se může rychle zhoršit. Chybějí pro ně lůžka, inkubátory a hlavně neonatologové. Vloni se v zemi narodilo nejvíce nezralých dětí od počátku osmdesátých let minulého století, ale speciální centra dostávají od pojišťoven téměř stejně peněz.

Péče o nedonošené děti, které jsou zcela závislé na lékařích, se může rychle zhoršit. Chybějí pro ně lůžka, inkubátory a hlavně specializovaní doktoři neonatologové. Vloni se v zemi narodilo nejvíce nezralých dětí od počátku osmdesátých let minulého století, ale speciální centra, která se o novorozence starají, dostávají od pojišťoven téměř stejně peněz, jako by babyboom nenastal.

"Pojišťovny neonatologickým centrům v zemi v době velkého babyboomu neproplatily zhruba sedm set padesát milionů. Naprostá většina center je totiž hrazená paušálně a nárůst pacientů pojišťovny nezohlednily," vysvětlil problém předseda České neonatologické společnosti Richard Plavka.

Podle něj se systém musí rychle změnit, nebo klesne kvalita péče o předčasně narozené. "Pokud si ředitel nemocnice spočítá, že mu náš obor nepřináší peníze, nebude mít důvod, aby oddělení dál držel a rozvíjel. To může vést k poklesu kvality. Ta byla ještě do roku 2007 na špičkové úrovni, ale v posledních letech se podmínky zhoršují," poukázal na rizika Plavka, jeden z nejrespektovanějších neonatologů v Česku.

Bez peněz nebudou nové inkubátory, které drží dítě v teple, ani moderní dýchací přístroje či drahé operace, bez nichž někteří nedonošenci nemusí přežít. Na problém si stěžují i ředitelé nemocnic. Například v Plzni vzniklo v roce 2008 nové moderní centrum pro nedonošené děti, kde se lékaři umějí postarat i o nemocné novorozence. "V roce 2009 nám pojišťovna za péči nezaplatila čtrnáct milionů, jako důvod uvedla nedostatek personálu. Bojím se, že se to bude opakovat i letos. A tak se ptám, kam máme dávat děti, na jejichž ošetření nemáme zaměstnance ani peníze?" argumentuje ředitelka plzeňské nemocnice Jaroslava Kunová.

Právě nízkým počtem zdravotníků pojišťovny paradoxně zdůvodňují nemocnicím, proč jim nedají požadované peníze. Přestože lékaři musí zajistit stejně kvalitní péči všem nedonošeným dětem.

Všeobecná zdravotní pojišťovna říká, že se situaci snaží řešit. "Nad rámec standardních úhrad jsme na péči o nezralé novorozence v roce 2009 a 2010 dali celkem 36,5milionu," odpověděla Anna Veverková, ředitelka komunikace VZP.

Plavka upozorňuje, že lékaři jsou neúměrně zatěžovaní. "Máme více přesčasů, než kolik Evropská unie povoluje." Podle něj problém nelze nyní rychle vyřešit. "Hotoví" doktoři chybějí a výchova nových trvá šest let.

Nyní chybí centrům pro nezralé novorozence 28 lékařů, postrádají je hlavně na intenzivních odděleních. Center je v Česku dvanáct, v průměru tak každé potřebujeminimálně dva doktory.

Ti, kteří na odděleních pro nedonošené děti dnes pracují, musí zastoupit chybějící lékaře. To je rok od roku těžší, jelikož již třicet let postupně přibývá předčasných porodů. Na počátku tohoto tisíciletí se rodilo téměř o dvě třetiny méně dětí s váhou pod kilogram a půl oproti loňskému roku. Loni lékaři ošetřili přes 9 600 takových dětí. Podle lékařů je hlavní příčinou vyšší počet umělých oplodnění, při nichž se častěji rodí nezralá dvojčata.

Mezi rizikové skupiny těhotných patří starší ženy, ženy po chemoterapiích, transplantacích, se srdečními vadami či cukrovkou. Lékaři dnes také umějí odoperovat více dětských vad a rodiče si častěji než dříve nechávají děti třeba s Downovým syndromem.Obě tyto skupiny také patří mezi rizikové. "Dětí přibývá a my už je nemáme kam ukládat," potvrzuje primářka neonatologie v Ostravě Renata Kolářová.

Chybějí lůžka. Richard Plavka z České neonatologické společnosti je přesvědčený, že je třeba rozšířit jejich počet v již existujících centrech nejméně o čtvrtinu. Zatím se prý místo pro dítě vždy našlo, někdy však i sto kilometrů daleko od rodičů.

Matka tak musí za novorozencem dojíždět. Třeba z Liberce do Prahy či Ústí nad Labem. "Obvykle se lékaři snaží umístit dítě u rodičů hned, jak se uvolní místo v bližší nemocnici. Někdy to ale trvá pár týdnů," popsala problémy předsedkyně klubu rodičů nedonošených dětí Nedoklubko Lenka Novotná. Mezitím matka odsává mateřskémléko a hodiny tráví na cestách.

"Nemocnice by mělymít hostely, kde by rodiče levně bydleli. Tak to funguje v zahraničí," uzavírá Novotná.


Kateřina Frouzová
Mladá fronta Dnes
---

Předčasně narozené děti s váhou pod 2 500 gramů

5 267 1995 rok

6 689 2004

9 648 2010

Zdroj: ÚZIS

---

FAKTA
Kolik dětí se loni narodilo předčasně

Chlapci vs. dívky
Předčasně narození chlapci 4 499
Předčasně narozené dívky 5 155
Novorozenci podle váhy
Váha pod 0,99 kg 1 118
Váha 1,0 až 1,49 kg 855
Váha 1,5 až 1,99 kg 1 957
Váha 2,0 až 2,49 kg 5 718

Zdroj: ÚZIS



sobota 19. listopadu 2011

Nesrovnávejte nedonošené dítě s donošeným


Předejdete tak mnoha trápením.

Vaše miminko strávilo na porodnici od narození různě dlouhou dobu, podle toho, ve kterém týdnu těhotenství se narodilo a jak moc bylo nemocné. Máte za sebou spoustu bezesných nocí a proplakaných kapesníků, zda všechno dobře dopadne a jednou si miminko odnesete domů. Cesta k vytouženému dnu propuštění byla určitě dlouhá, někdy i trnitá, ale je čas se na cestu domů připravit a převzít veškerou zodpovědnost a péči o miminko na sebe.

Miminko, které si můžete odnést domů, jsme prohlásili za "zdravé". To znamená, že pravidelně dýchá, nezapomíná se, nepotřebuje monitorování. Je schopné se najíst a prospívá. Ale "záruční list", že se nemůže nic přihodit, vám nikdo dát nemůže.

Vaše předčasně narozené miminko bude potřebovat trochu delší dobu k tomu, aby bylo stejně šikovné jako jeho kalendářní vrstevníci, kteří přišli na svět v předem stanoveném termínu porodu. Ty týdny, o které se narodilo dřív, je nutné minimálně v prvním roce života od kalendářního věku odečítat (Můžete slyšet termín - "korigovat věk vzhledem ke gestaci", znamená to, že když se vaše miminko narodilo třeba v 25. týdnu těhotenství, je třeba tyto 4 měsíce odečítat od kalendářního věku). U extrémně nezralých dětí pod 750g i v průběhu 2. roku života. Když budete číst v odborné literatuře, co mají děti ve kterém měsíci umět, nikdy na tento odečet nezapomínejte, jinak budete zbytečně nešťastní. Není totiž důležité jestli miminko v daném období umí to a to, nejdůležitější je, když jeho vývoj jde stále dopředu. Ani všechny donošené děti nefungují podle tabulek.

Nesnažte se své děti s donošenými dětmi srovnávat, bude vás to jen stresovat, a stejně to k ničemu nepovede.

Určitě se budete setkávat na ulici ale i ve svém rodinném okolí s litováním a podivnými obličeji. Vždy bude záležet jen na vás, jak na to zareagujete.
Nikomu není nic do toho, v jakém týdnu těhotenství se vaše miminko narodilo. Z porodnice odcházíte okolo plánovaného termínu porodu a miminko má kolem 2 kg. Proto můžete zvědavým tvářím klidně říct, že se právě narodilo - nikdo stejně nic nepozná.
Po příchodu domů je v nejbližších dnech vhodné oznámit praktickému dětskému lékaři, které ho jste si zvolili, že jste byli s miminkem z porodnice propuštěni domů. Je to právě on, který se dále bude po lékařské stránce starat o všechny problémy vašeho miminka a bude vám zodpovídat vaše případné dotazy. Měl by to být lékař někde v blízkosti vašeho bydliště, aby jeho dostupnost v případě problému byla co nejlepší. Ale volba záleží samozřejmě jen na vás.

www.nedoklubko.cz

čtvrtek 17. listopadu 2011

Každé osmé dítě se narodí předčasně, většinu se ale daří zachránit




Česká republika patří vedle Švédska nebo Finska mezi špičku v nejnižší novorozenecké úmrtnosti. Přestože se zhruba každé osmé dítě narodí předčasně, většinu z nich se podaří zachránit.

Problém předčasných porodů je celosvětový. Dříve než v termín porodu přijde na svět 5 až 11 % dětí. Za předčasně narozené jsou považovány všechny děti, které se narodí před 37. týdnem. Nejzávažnější je hranice do 1000 gramů hmotnosti, při které jsou rizika pro další vývoj největší.

Audio

Hosty Světa o deváté byli Lenka Novotná z občanského sdružení Nedoklubko a Pavel Calda z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. Lékařské fakulty University Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice
DOWNLOAD (STÁHNOUT)

Daří se zachraňovat děti s váhou 500 gramů narozené kolem 24. týdne těhotenství. „Velmi nedonošených dětí se rodí něco přes jedno procento, s hmotností 1,5 kilogramu. V České republice se jedná o 1300 novorozenců, což je docela hodně,“ říká Pavel Calda z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. Lékařské fakulty University Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.

Porodníci se především snaží zabránit předčasným porodům. Za posledních 30 let byly investovány na výzkum a prevenci velké finanční prostředky.

Doposud se počet předčasně narozených dětí snížit nepodařilo, naopak jejich počet roste. Faktorů, které způsobují předčasný porod, je mnoho. Neexistuje žádná jednotlivá příčina, která by se dala označit, a tudíž léčit.

„Svítá nám tu ale takové světýlko naděje. Protože v současnosti bylo publikováno několik čerstvých studií, které ukazují, že tam, kde včas zjistíme zkracování hrdla děložního, někdy kolem poloviny těhotenství, bychom asi měli být schopni pomocí léčby – podáváním progesteronu - snížit riziko předčasného porodu, což je velký krok vpřed" dodává Calda.

Slabiny jsou také v následné péči

Přestože se péče o předčasně narozené děti v Česku považuje za špičkovou, má podle Lenky Novotné slabiny:

„Dětem by se po propuštění z nemocnice mělo dostat více péče a pro rodiče více podpory, aby jejich zařazení do života bylo plynulé. Velmi významné je podpoření rodičů na jednotce intenzivní péče a podpora lékařů, protože ta situace je velmi psychicky náročná pro zúčastněné a pokud se podpora dobře udělá, tak všichni start do života a práci zvládají lépe,“ říká Lenka Novotná z občanského sdružení Nedoklubko.

17. listopad je Mezinárodním dnem předčasně narozených dětí a sdružení Nedoklubko a Česká neonatologická společnost předají v tento den ceny Purpurové srdce a Zlatý kulíšek těm, kdo se významně podílí na péči o dříve narozené.

Osobnosti, které dostanou Purpurové srdce, vybírá veřejnost ve čtyřech kategoriích. Jednu cenu předá občanské sdružení Nedoklubko, druhou Česká neonatologická společnost, třetí rodiče veřejným hlasováním a čtvrtá je pro člověka z veřejného života, který významně podpořil problematiku předčasného porodu.


Zdroj: http://www.rozhlas.cz

Autoři: Michaela Vydrová , Ivana Šulcová