čtvrtek 1. ledna 2009

Emocionální podpora pro rodiče předčasně narozených dětí


Emocionální podpora pro rodiče předčasně narozených dětí

Emocionální reakce rodičů

Mít předčasně narozené dítě je jednou z nejvíce stresujících situací pro jakéhokoliv rodiče. Většina rodičů se nedokáže lehce smířit se skutečností, že jejich dítě je na intenzivní péči a potřebují psychickou podporu. Pocity smutku, stresu a zmatenosti jsou v takovéto situaci zcela normální..

Kdo nám může pomoci?

Lékaři, sestřičky a sociální pracovníci mohou hodně pomoci. Mnoho nemocnic má speciální instituce zřízené pro pomoc rodičům v těchto situacích. Jde o rodiče, kteří již prošli tím, co nyní prožíváte vy. Jejich rady mohou hodně pomoci. Pokud takový orgán neexistuje ve vaší nemocnici, zkuste hledat pomoc na webu, kde jsou takové skupiny zřízeny. V České republice existuje občanské sdružení Nedoklubko, které pomáhá rodičům, jejichž dítě se narodilo předčasně. Snaží se pro ně zajistit co nejvíce informací, odpovědět na jejich otázky, zprostředkovat kontakt s ostatními stejně postiženými rodinami a poskytnout rodičům co největší podporu.


Jak se obvykle cítí rodiče, kterým se předčasně narodilo dítě?

Pocit, že jsem udělal něco špatně, je běžnou reakcí mnoha rodičů. Je důležité si uvědomit, že mnoho rodičů předčasně narozených dětí cítí vinu, i když se o sebe během těhotenství perfektně starali. I matky, které o sebe skvěle pečovaly, sledovaly svou stravu, nekouřily ani nepily alkohol, mohou mít předčasně narozené dítě. Bude důležité zjistit, jestli lékaři vědí, co bylo příčinou předčasného porodu. Ve většině případů jde o něco, co nelze ovlivnit. Právě diskuze s lékaře nebo ostatními pomůže zbavit se těchto pocitů.



Obávám se, že už nemiluji své dítě.

Když se předčasně narodí dítě, většina rodičů se obává, že jejich dítě zemře. V důsledku tohoto strachu mají rodiče přirozený pocit, známý jako anticipatorní (předběžný) žal. Ten je jakousi emocionální přípravou pro případ, že dítě zemře. Rodičům pomáhá a zároveň způsobuje potíže. Pomáhá snižovat bolest, kterou rodiče již cítí. Např. někteří rodiče takových dětí váhají své dítě pojmenovat. Tento strach ze smrti dočasně rozděluje vazbu mezi těmito dětmi a jejich rodiči a to ječ důvodem, proč se mnoho rodičů diví, že už své dítě nemilují. Když se jejich dítě začne uzdravovat, téměř všichni rodiče jej začnou znovu milovat. Pokud zjistíte, že nejste schopni milovat své dítě po dobu několika týdnů, bylo by prospěšné promluvit s někým ze zdravotního personálu. Tito lidé daný problém znají, protože se s ním setkávají často.



Jsem ustaraný.

Narození předčasně narozeného dítěte přináší mnoho ztrát. Je přirozené cítit smutek. Během těhotenství a dokonce již před ním rodiče doufají a sní o jejich dítěti. Představují si chlapce nebo dívku, modré či hnědé oči, tmavé či světlé vlasy. I vy jste snili o zdravém donošeném dítěti a tyto naděje se nestaly realitou. Smiřujete se nyní s těmito neuskutečněnými sny, což přináší smutek. Mnoho žen se cítí méněcennými, že dítě nedonosily. Matky předčasně narozených dětí mají často pocit, že nejsou opravdové ženy či matky. Pro své dítě chcete udělat tolik, ale je jen málo toho, co opravdu udělat můžete, když vaše dítě trpí.

Smutek nad ztrátou těhotenství a zdravého dítěte je běžný, stejně jako když zemře někdo, koho jste milovali. Pomoc ostatních lidí může být v takové situaci prospěšná.


Mám strach, že moje dítě nebude vědět, že jsem jeho rodič.

Tato starost je zcela normální, ale je velmi pravděpodobné, že vaše dítě ví, že jste jeho rodič. Děti poznávají hlas svých matek už v lůně, takže předčasně narozené dítě už dokáže určit rozdíl mezi hlasem matky a hlasy sester či doktorů. Bylo dokázáno, že se lépe okysličují, když jsou rodiče nablízku. Naneštěstí léčba předčasně narozených dětí zahrnuje bolestivé procedury, vykonávané lékaři a sestrami. Tyto zkušenosti dávají dětem možnost zjistit, že jejich rodiče jim nepřináší bolest, proto když se dítě lehce zraní, mluvte utěšujícím hlasem. Vaše dítě tak pozná, že máte speciální hlas, hlas, který přináší útěchu, hlas, se kterým vaše dítě bude chtít jít domů.



Obávám se, že intenzivní péče mé dítě dlouhodobě negativně ovlivní. Průzkumy dokázaly, že neexistuje dlouhodobý negativní dopad bolestivých procedur, kterými dítě v intenzivní péči prochází. Předčasně narozené děti jsou v dospělosti psychicky vyrovnané stejně jako normálně narozené děti.



Bojím se ptát lékařů a sester. Když mají rodiče dítě v péči lékařů často se rychle cítí hloupí. V praxi se užívá velké množství odborných termínů a zkratek, kterým není možné, když jste studovaní, vždy rozumět. Mnoho rodičů se bojí ptát, protože nechtějí vypadat hloupí ale uvědomte si, že lékaři a sestry museli léta studovat, aby se tyto termíny naučili, takže samozřejmě nemohou očekávat, že vy se je naučíte během několika týdnů či dnů. Přitom tom tomu, co se děje s vaším dítětem, je velmi důležité rozumět. Zodpovězení vaší otázky vám pomůže zredukovat vaše obavy. Bez váhání se ptejte. Neexistují hloupé otázky. Když jste zmateni tím, co se děje, mějte někoho s sebou (partnera, rodiče, kamaráda), když se ptáte, pomohou vám porozumět.


Proč já a můj partner nedokážeme diskutovat o svých pocitech snadno.

Matky a otcové a obvykle společně dobře zvládají první dny, kdy zjistí, že se jim předčasně narodí dítě. Tento vztah je důsledkem uvědomění si, že existuje nebezpečí ohrožující rodinu. Později mnoho matek a otců se začne s touto situací vyrovnávat odlišně. Je snadno pochopitelné, proč tomu tak je. Např. mnohé matky déle trpí, když se jim nenarodí zdravé dítě, což mnozí otcové nemusí chápat. Otcové také mohou mít obavy o zdraví matky a chrání ji více, než ona potřebuje. Matka a otec jsou frustrovaní emocemi, které cítí, když mají potíže s narozením dítěte. Toto znepokojení může vést až ke hněvu. Dalším zdrojem frustrace může být pocit rodičů, že není v jejich moci přispět k uzdravení dítěte. Ale rodiče nejsou bezmocní. Rodiče se mohou naučit přijímat skutečnost, že je v pořádku, když se každý z nich s tímto problémem vypořádá jinak. Potom si rodiče pomáhají navzájem spíše, než že by byli rozhořčeni z necitlivého chování partnera. Toto je nejlepší na cestě vypořádání se s problémem jako rodina.


Proč cítím strach, ačkoliv mé předčasně narozené dítě je zdravé?

Naneštěstí mnozí rodiče zjišťují, že strach o jejich dítě nemizí tak rychle, jak by chtěli. I když se dítě dostane domů, někteří (možná mnozí) neustále myslí na jeho narození a pobyt v nemocnici. Jde o normální reakce na stres, který je důsledkem předčasného narození dítěte. Někdy mají rodiče pocit, že nejsou normální, protože se stále bojí, ačkoliv „vědí“, že je jejich dítě zdravé. Když si uvědomí, že tento strach je normální, často jim to pomůže jej překonat, eliminuje se a po čase úplně vytratí.


Proč jsem smutný a deprimovaný a mám tak málo energie?

Smutek a deprese jsou běžné reakce při předčasném narození dítěte. Každý sní o zdravém, donošeném dítěti. Smutek je přirozenou reakcí, když se tento sen nevyplní. Nikdo by opravdu nechtěl projít následujícím: matka na posteli, hospitalizace, strach, že matka a dítě zemřou, návštěva hospitalizované každý den, špatné zprávy o zdraví dítěte, strach o zbytek rodiny, stoupající dluhy.


Stresem je doprovázeno i přijetí zdravého nedonošeného dítěte do domácnosti. Rodiče, smutní z toho, k čemu došlo, mají obvyklé pocity. Smutek a deprese je však mohou pohlcovat. Pokud se stanou nesnesitelnými, bylo by dobré požádat o odbornou pomoc.


Jsou mé obavy a pocity přehnané, stává se ze mě blázen?

Většina rodičů předčasně narozených dětí má Tyto pocity, takže jsou normální.. Naneštěstí stres je v takových situacích běžný. Existuje několik běžných obav a pocitů rodičů předčasně narozených dětí.

· Když telefon zvoní doma, zpanikařím, mám obavy že jde o telefon z nemocnice a to o špatné zprávy.

· Bojím se jít do nemocnice, protože se možná právě stalo něco zlého.

· Obávám se, že na místě, kde leželo mé dítě, bude jiné.

· Tento zážitek byl tak hluboký, že si někdy přeji, aby mé dítě zemřelo, aby vše skončilo. Mám pocit, že jsem zlá, když si mohu něco takového myslet.

Rodiče se mnohdy bojí mluvit o těchto pocitech, protože by si někdo mohl myslet, že situaci nezvládají. Zkušení lékařský personál a ostatní rodiče předčasně narozených dětí zjistili, že tyto pocity jsou normální. Mohlo by vám pomoci, kdyby jste si s nimi promluvili.


Proč se zlobím na lékařský personál ohledně péče o mé dítě?

Příčinami zlosti je bolest, utrpení a frustrovanost. Rodiče těchto dětí jsou v situacích, přinášejících bolest a utrpení, což vede k tomu, že mnozí pociťují zlost. Rodiče se často bojí vyjádřit zlost lékařskému personálu, což by ale nemělo být realitou. Důraz v perinatální a neonatální péči se nazývá „ péče soustředěná na rodinu“. Tzn. že lékařský personál se stará o blaho rodin i dětí. Aby zmíněný systém mohl dobře fungovat, rodiče by měli být podněcováni k vyjádření se, i když jde o hněv.


Rady pro rodiče předčasně narozených dětí:

· Informujte se a zjišťujte maximum informací o stavu dítěte. Nejistota může vést ke znepokojení. Zapisujte své otázky a pak zkoušejte najít odpovědi. Čím více toho víte, tím lépe situaci zvládnete.

· Mluvte a sdílejte svá zjištění a starosti. Pokud si všimnete, že s vaším dítětem něco není v pořádku, okamžitě informujte personál.

· Respektujte své potřeby, pečujte o sebe. Nyní se soustředíte na vaše dítě, ale nezapomínejte, že i vy máte speciální potřeby. Dobrá péče o sebe vám pomůže v nejlepší péči o vaše dítě.

· Mějte k sobě cit. Počítejte s tím, že vás okolnosti mohou ubíjet. Neustále jste pod tlakem. Jeden den můžete slavit úspěch, další přinese zvrat k horšímu. Buďte schopni vnímat každý den.

· Hledejte pomoc, sdělte své problémy přátelům a svým blízkým.

Předčasné narození dítěte je zdravotní krize ale zároveň také rodinná krize. Když se vaše dítě narodí příliš brzy, musíte být schopni čelit zdravotním problémům, ale také citovým problémům zvládnutí rodičovství takového dítěte. Je normální cítit ztrátu kontroly a vyrovnanosti, být nervózní, když vaše dítě není v pořádku.

Situace, do které jste se dostali, není konec, ale začátek nového soužití…

Věříme, že vám naše brožurka trochu ulehčila vaši nelehkou situaci, a že vše dobře dopadne!

Na závěr jsou zde slova jedné maminky nedonošeného dítěte, která vystihují vše:

„ Přeji všem maminkám, které potká něco podobného, aby vydržely! Aby byly silné a připravené ustát a přijmout vše, co se stane. A aby milovaly své děti a nikdy nezahořkly, ať už jsou jejich děti jakékoliv. Taky aby své děti nikdy nepoměřovaly s jinými dětmi, protože v těchto případech více než v jiných platí pravidlo individualismu. Neočekávejte mnoho a dostanete více, než si teď myslíte.

Ještě jednou přeji všem hodně síly a krásné úsměvy na rtech vašich milovaných ratolestí.“

1 komentář:

  1. Děkuji za ten termín "anticipatorní" žal. Dlouho jsem ho hledala, abych dala dohromady všechny faktory které způsobují počáteční přerušení vazby mezi matkou a dítětem. Díky Lucko!

    OdpovědětVymazat