Nošení miminek

MUDr. E. Bonet:
"Nošení dětí na těle je podobné nošení v děloze (obklopenost, bezpečí, teplo,atd.). Nic není příliš těsné ani příliš volné. Stejně tak, jako chození matky v těhotenství nemá na páteř dítěte žádný negativní vliv, ani chození s šátkem neznamená pro dětskou páteř žádné nežádoucí následky. Kdo prohlašuje opak, musel by dětem zakázat i chodit, běhat, skákat, poskakovat a tancovat, protože tohle všechno představuje stálé "nárazy" do páteře. "





Nošení dětí je přirozený způsob života v mnoha kulturách (Asie, Afrika). A nejen nošení, ale i pevné zavinování (Indiáni). Jak se nosila celých 9 měcíců uvnitř těla své mámy, tak pokračují po porodu dalších mnoho měsíců v nošení na jejím těle. Dostává se jim pevného pouta, naprostého přijetí, pocitu bezpečí a důvěry, jsou tak chráněna před různým nebezpečím…


Lidská "mláďata" jsou svou přirozeností "nošenci". Nošenci jako opice, koaly a jiní, se mohou nohama a rukama přidržovat srsti matky. To lidští kojenci nemůžou. Musí být drženi a podporováni. Být sám znamená pro nošence totéž co být opuštěn. Nošenec pociťuje osamění jako život ohrožující stav a trpí strachem. Není tedy divu, že dítě začne plakat, je-li zanecháno samo v místnosti. Nošenec je výsledkem přizpůsobení se nomádskému způsobu života lidí. Člověk se usadil před něco více než deseti tisíci lety. To je ale příliš krátké období na to, aby došlo k biologickému a genetickému přizpůsobení se novým životním podmínkám.




Nošení



Šátek je pruh speciální látky, který je možné vázat mnoha způsoby, přesně tak, jak je to pro dítě - podle jeho vyspělosti a velikosti – nejvhodnější: na boku, na břiše nebo na zádech. Existují určitá pravidla pro vázání našich dětí. Potřebujeme šátek, který má jistou pevnost a pružnost, aby dítě pevně a stabilně podpíral a držel, ale také aby mu umožnil zůstat v "klubíčku". Důležité je vybrat vhodnou délku šátku, protože na některý typ úvazu je třeba látky méně, jiné jsou na délku náročnější (asi nejčastěji se používá délka 4,5 m). Pokud dítě usne, schoulí se v šátku do klubíčka a šátek bude nadále podpírat celá jeho záda i hlavičku jako pevná bandáž. V šátku je mimořádně důležité dbát na správné postavení kyčlí miminka. Dítě musí mít podsazený (kulatý) zadeček, kolínka mají být ve výši zadečku nebo ještě výše. Pokud je šátek správně a pevně uvázán, měl by všechny pohyby a nárazy, které vznikají při chůzi, přenášet zpět na nosiče. Tím jsou u dítěte chráněny citlivé oblasti obratlů a plotének. Současně ale musí úvaz podpírat a chránit nosiče. Není nutno znát mnoho úvazů, abychom jejich střídáním měnili zátěž a ulevovali svalům a páteři. Potřebujeme úvaz, ve kterém budeme dítě nosit rádi a bez obtíží. Nošení nesmí vyčerpávat. Správným, pevným vázáním je zároveň podporováno svalstvo pánevního dna, pro ženu po porodu je to vlastně rehabilitace.

Vázání šátku vyžaduje značnou dávku cviku, aby bylo správné a pevné. Maminky by měl zaškolit prodejce, ideální je absolvovat kurz nošení dětí v šátku (jsou pořádány například. v rodinných nebo mateřských centrech).




Další způsoby nošení:


Babyvak je pevně ušitá kapsa, do které se dítě položí nebo posadí, a má tedy pro rodiče výhodu ve snadnější manipulaci, avšak zátěž nelze rozložit na obě ramena, jako je tomu u šátku.

Cena kvalitního šátku v délce 4,5 m se pohybuje v rozmezí od dvou do třech tisíc korun, u babyvaku okolo jednoho tisíce korun.

Dalšími nosítky jsou například: ring slim – šátek s kroužkem, pouch – klokaní kapsička, mei tai – tradiční čínské nosítko nebo ombuhimo – tradiční japonské nosítko.



Důvody(výhody) proč nosit miminka v šátku:

- prospívá dětem předčasně narozeným, u dětí handikepovaných (LMD apod.)
- jejich mozek dostává více podnětů než mozek dítěte ležícího v kočárku nebo v postýlce a může se tak lépe rozvíjet
- bývají méně bojácné a plačtivé, dříve se osamostatňují
- nošením si děti cvičí rovnovážný systém a vykazují mnohem lepší motorický vývoj
- šátek si každá maminka nebo kdokoliv jiný může uvázat bez přítomnosti jiné osoby. Úvazy jsou tak navrženy, aby se daly velmi jednoduše uvázat a sundat. -dítě v šátku nesedí! Je fyziologicky podepřena páteř od kolínek až po hlavičku a to podporuje správný vývoj a držení těla (potvrzeno lékaři)


- hmotnost dítěte je (při většině úvazů) rozložena na obě ramena i boky, tudíž nezatěžuje tolik vaši páteř


- široké „sezení“ podporuje správný vývoj kyčlí (úvaz kapsa a kříž)


- můžete v klidu a bez pohledu okolí kojit i na veřejnosti


- šátek slouží i jako podložka, nebo stínítko proti slunečnímu svitu (například v autě, na zahradě i na procházce s kočárkem)


- například v Africe se na nošení a přepravu dětí používají jen šátky a děti jsou klidnější a tolik nepláčí. U nás se dříve také používaly šátky na nošení dětí. Maminky pracovaly s dítky uvázanými na těle i na poli nebo v teplejším počasí dítko jen přinesly na pole a v šátku (chůvce) položily na kraj pole a šly pracovat


- nosič lépe vnímá potřeby miminka


- čím pevněji je šátek uvázán tím lépe a pohodlněji se v něm dítko nosí

Nejčastěji se maminky obávají o páteř miminka a svá bolavá záda. Při správném uvázání šátku nemůže nošení dítěti ublížit. Dítě je v anatomicky správné poloze, jeho záda a páteř jsou podpírány, dítě v šátku "nesedí". Naopak dítě 9 měsíců schoulené v mámině břichu se postupně narovnává tak, jak roste síla jeho svalů. Důležité je vázat šátek pevně, aby bylo dítě co nejblíže vašemu těžišti. Začne-li maminka nosit své děťátko od narození, zvyká si postupně na zátěž nošení. Důležité je střídat polohy při nošení během dne nebo týdne, aby páteř a příslušné svalstvo nebyly jednostranně zatěžovány. Dobré je odkládat dítě na delší nebo noční spánek. Spící dítě můžete ze šátku přesunout do kočárku či do postýlky a odpočinout si. Naučte se při zvedání a vstávání s dítětem v šátku zapojovat více silné svaly stehen než zranitelnější svalstvo zad (při zvedání předmětů ze země si dřepněte s rovnými zády a vstávejte opět s rovnými zády). Do nošení zapojte ostatní členy rodiny

Jak dlouho a do jakého věku děti nosit?


Nošení se doporučuje už od narození. Nejlepší je nošení střídat, dopřát mu volný pohyb pro uspokojení svých zájmů a brát ho zpět do šátku, pokud projeví touhu být opět nošené. Dítě si samo reguluje délku nošení, která klesá s jeho věkem a motorickými schopnostmi. U starších dětí a batolat se dá šátek s výhodou využít na uklidnění - při růstu zubů, při návalech vzteku, v nemoci apod. Nosit můžete děti do 3 let, příp. do 15 kg.



Proč ne babyvak, klokanka či krosnička?


Šátek je univerzálnější, "roste" s dítětem. Babyvak je spíše vhodný pro novorozence, pro starší děti již moc použitelný není (ač to výrobci rádi uvádí). Klokanku použijete nejspíše od 3 měsíců, ale brzy zjistíte, že se vám tam dítě už nevejde. Navíc v klokance dítě "plandá" a je vykloněno od nosiče, takže nepříjemně zatěžuje záda. Popruhy klokanek dosti často tlačí a škrtí. Krosnička je nejlepším z horších řešení, ale vhodnější je spíše pro delší výlety. Oproti šátku je její velkou nevýhodou neskladnost a další váha navíc, kterou musíte nést. U šátku je díky těsnějšímu způsobu vázání společné těžiště blíže k nosiči, a tudíž méně namáhá zádové svaly a páteř. Všechny tyto výhody mluví jednoznačně pro šátek.



Jaké úvazy se používají nejčastěji?


Nejoblíbenější je Kapsa, ve které se dají děti nosit od novorozence až po běhající děti. Většinou maminky používají úvaz Kapsa již pro novorozence, a to tak, že do něj vloží miminko v poloze "kolíbka". Po druhém až třetím měsíci věku se dítě dá nosit v úvazu Kapsa již "na stojáka" neboli svisle. Máte-li ještě jeden kratší šátek, tak když už dítě drží hlavičku, lze přejít na úvaz typu Kříž. Ve svislé poloze na břiše pak nosíme dítě až do 1-1,5 roku věku. Poté lze děti nosit na zádech (viz níže).



Často se maminky ptají "tak to už vůbec nepoužívát kočár?".To je samozřejmě nesmysl. Pro některé případy se hodí kočár, pro jiné šátek. Jdete-li s miminkem na dopolední procházku kolem domu, vezmete raději kočár. Miminko se prospí a vy nemusíte nést tu tíhu. Stejně tak potřebujete-li na velký nákup, pak táhnout miminko i s nákupem je náročné. Naopak potřebujete-li skočit rychle do lékárny nebo za roh do obchodu, je lepší nahodit šátek a vyběhnout. Stejně tak, jedete-li navštívit kamarádku na druhou stranu města.



Není to složité naučit se šátek vázat?Vypadá to sice složitě, ale není. Většina maminek (tatínků) je schopna si zapamatovat nejsložitější úvaz (Kapsu) již na první ukázání, maximálně napodruhé. Ono není tak složité šátek uvázat, jako je potřeba se naučit tam dítě správně umístit. To vyžaduje určitý cvik a praxi, kterou získáte postupným zkoušením. Párkrát to uvážete moc pevné, párkrát volné, někdy to bude škrtit, ale nakonec si správnou polohu s přehledem osvojíte.

Častý omyl "miminko se dá do šátku a je hned spokojené"Neplatí to vždy. Každé miminko je jiné a tak některá skutečně šátek přijímají dobře, jiná hůře. Často se stává, že miminka nemají ráda polohu v kolíbce. Taková miminka se dají nosit od 2. měsíce ve svislé poloze (viz níže).

Obecně však platí:

miminko při vkládání do šátku může plakat (zejména ze začátku, když to ještě neumíte a miminko na tento způsob manipulace není zvyklé)
miminko uklidní, když se budete hodně pohupovat v kolenou
miminko uklidní chůze
miminko si často musí na šátek zvyknout (tedy zkusit 10 minut, druhý den opět, pak více, atd.)
Pokud miminko pláče, je možné, že má sklon k většímu blinkání a pokud je šátek příliš utažen, tlačí ho bříško. Dalším důvodem může být přílišné utažení rozkroku u chlapečků. Pokud miminko stále pláče, zkuste šátek na pár dní odložit a zkusit to poté znovu. Rozhodně nevěšte hlavu, trpělivost růže přináší i v tomto případě.

Odkdy nosit miminko ve svislé poloze?Ve svislé poloze lze nosit už od 2. měsíce věku (zejména u dětí, které nechtějí být v poloze kolíbky), avšak za následujících podmínek. Dítě nesmí v šátku "sedět", ale spíše je miminko "rozpláclé" po hrudníku. Nesmí mít zatíženou páteř směrem dolů do sedu, ale spíš jakoby "ležet" na hrudníku nosiče. Toho se dosáhne větším utažením šátku a chůzí v mírném záklonu. Hlavičku příp. fixujeme pod jeden z pásů, který vede od ramene.

Dá se miminko nosit na břiše čelem dopředu (od nosiče)?V určitém období se děti začnou vyklánět do stran či dozadu, neboť se chtějí lépe rozhlížet. Proto se rodiče často ptají, zda je možné dítě nosit čelem dopředu. Odpověď zní, že v podstatě nikoli. Jediný možný způsob je se "sklapnutými nožičkami", ale toto lze dělat jen u malých dětí. Problémem ale je, že v takovém případě se může dítěti skřípnout cévy a v důsledku toho špatné prokrvovat nožičky. Také je to nevhodné z důvodu většího tlaku na bříško, což může způsobovat blinkání a nevolnosti. Rozhodně nenoste miminko čelem dopředu v poloze s nožičkami dolu! Vyvracíte mu kyčle a nutíte ho prohýbat se nepřirozeně v zádech. Je třeba vědět, že období, kdy se dítě vyklání a chce vidět z šátku dopředu, je přechodné. Jediným správným řešením je dítě v takovém případě přidržovat a toto období překonat.

Co výlety? Je lepší šátek nebo krosnička?
Na výlety je šátek ideální. Na horách i sportovní kočárky s nafukovacími koly mohou mít na lesních cestách problémy. Navíc táhnout do kopce 15ti kilový kočár je občas fuška. Šátek se nám moc osvědčil, ať už mimi neseme na břiše či větší dítě na zádech. Šátek je pro dítě pohodlnější než klokanka či krosnička. Krosničky mají nicméně tu výhodu, že často mívají další úložné prostory. Takže pokud jdete sama, může být pro vás lepší krosnička. Pokud jdete s někým, kdo může nést vaše věci, doporučuji šátek. Ten má ještě další dvě výhody, které se uplatní zejména na výletě. Za prvé šátek můžete rozložit na louku, dát si sváču a nechat si dítě hrát. Druhou výhodou je jeho skladnost. Vejdete-li na výletě do restaurace, šátek složíte do malého objemu, zatímco u krosničky musíte stále řešit problémy typu "kam s tím krámem" nebo "aby nám to nikdo neukradl, dyť to stálo tři tisíce".

Častý omyl "šátek chci na léto.."Mnoho maminek si objednává šátek s tím, že ho využije až v létě. To je ale škoda, takhle omezovat jeho použití. Šátek je totiž zejména vhodný na podzimní, zimní a jarní měsíce. Zatímco jinak musíte po schodech v MHD zápolit se zabahněným kočárkem, šátek vám ušetří mnoho trápení. Miminko je dobré středně obléci a vaši bundu si navléct a zapnout přes miminko. Miminko je pak v teple a vy můžete vyrazit na úřady, lehčí nákupy či po obchodech.

Odkdy nosit dítě na zádech?Na zádech je lepší nosit dítě starší, nejlépe 1-1,5 roku. Na dítě totiž nevidíte a uvázat jej na zádech není úplně jednoduché. Obecně platí, že dokud můžete, noste na břiše. Je-li vám dítě již příliš těžké nebo jdete na delší výlet, neste na zádech.
V šátku je mi horkoZejména v létě si maminky stěžují, že je jim v šátku horko. Je to tak, neboť šátek je prostě látka, kterou máte kolem sebe. Navíc se hřejete s miminkem vzájemně. Proto je dobré mít na léto šátek z lehčích materiálů. I toto je jeden z důvodů, proč je šátek vhodnější pro ostatní roční období (viz výše).

Nosnost šátku

Šátky mají nosnost velkou, rozhodně větší, než je 4 leté dítě.

Má nošení v šátku nějaká negativa?Vše o šátcích je tak pozitívní, že to snad ani není pravda. Samozřejmě, že jsou jisté překážky, které je nutno překonat. Jednou z nich je právě zmíněné horko v létě, nebo určitá zátěž, kterou nošení pro organismus přináší. Ačkoli se většinou maminky šátky naučí vázat rychle, některé úvazy jsou přeci jen těžší a trvá delší dobu, než si maminka "vychodí" správnou polohu. Šátek bývá většinou dlouhý, takže se s ním hůře manipuluje. Všechna tato negativa jsou ale oproti výhodám zanedbatelná a nošení dítěte v šátku rozhodně stojí za to.

Jak se nosí děti jinde
Nošení dětí je přirozený způsob života v mnoha kulturách. A nejen nošení , ale i pevné zavinování. Jistě všichni znáte obrázky miminek, které nemají možnost pohnout ničím jiným než očima. Neustále je však někdo nosí, přenáší, pohupuje. Na Bali dokonce existuje obřad, při kterém se miminka doslova poprvé dotknou země. Do šestého měsíce jejich života je máma nebo někdo z rodiny celý den nosí a u matky i spí. Po dovršení šestého měsíce se při slavnostním ceremoniálu nechají poprvé volné lézt a učit se pohybovat se po zemi. V některých afrických zemích, například Zambii, je vak na nošení dětí součástí ženských národních oděvů. Tento způsob pečování o miminka jim dodává pocit jistoty - zavinuta, nošena mají vše, co měla po celou dobu v mateřském lůnu. Teplo a vůni matky, její pravidelný tep srdce, bezpečný prostor s malou možností pohybu a houpavý rytmus při chůzi. Vše tak bezpečně známé a důvěrné. Podobně fungovaly i houpací sítě a závěsné kolébky. Vybavuje se mi vyprávění jednoho dědečka, který uspávával novorozeně, sám už znavený, občasným drcnutím nohy ze svého lůžka právě do takové kolébky. V některých zemích si mohou zvláště zaneprázdnění rodiče koupit malé houpačky s motorkem. Jenže ty už patří , stejně jako třeba medvídek s nahrávkou tlukoucího srdce, do vybavení, které nemůže živé rodiče a láskyplný kontakt nahradit. Snad proto, je v těchto přetechnizovaných státech velký zájem o znovuoživení nošení dětí. Mnohé maminky, pro které se stalo nošení součástí jejich života, nastupují po krátké mateřské dovolené ( například v USA trvá pouhých šest týdnů ) znovu do práce tak, že své děti mají během pracovní doby ve vaku. Oč jednodušeji můžeme při naší délce mateřské a rodičovské dovolené nosit miminka u nás. Tím spíše, že nošení nemluvňat přináší volnost pohybu. S dítětem na těle vás nemůže zaskočit zaplněná hromadná doprava, ani vás nevyvede z míry tabulka zákazu vstupu s kočárkem do jakýchkoliv prostor. Nejen, že dítě ve vaku či šátku je akceptovatelné ve všech životních situacích, ale stává se dokonce předmětem všeobecného obdivu.

Návody na úvazy:

http://www.ekostart.cz/stranka-navody-na-uvazy-zajimava-videa-jak-vazat-satky-234

http://www.vbavlnce.cz/index.php?kat=1&cln=5

NOŠENÍ DĚTÍ NA TĚLE

Zjišťovali jsme pozitiva i negativa tohoto fenoménu

Nošení dětí na těle za pomoci nejrůznějších druhů nosítek se v posledních letech stalo téměř fenoménem. Odborná ani laická veřejnost není jednotná v tom, zda jde o záležitost hodnou chvály či spíš kritiky. Z obou pólů zaznívají nejrůznější názory. Vliv nošením dětí na těle zajímá i vědce. Zabývá se jím například fyzioterapie, prenatální psychologie či neurologie. Navzdory občasným kritickým hlasům však bylo prokázáno, že nošení dětí v šátcích, baby-vacích apod. napomáhá vývoji učení, získávání zkušeností, orientace nebo vývoji vlastního ega.

JAKÉ JSOU VÝHODY
NOŠENÍ DĚTÍ NA TĚLE?

. Rychlejší adaptace
Z neurologického pohledu usnadňuje nošení novorozenců v nosítku adaptaci novorozence na nové - cizí prostředí. Mezi širokou veřejností je známo, že dítě slyší dech a srdeční ozvy matky obdobně, jako je slýchalo před narozením. Cítí vůni specifickou pro matku. Pohyby, které matka vykonává při chůzi, jsou obdobné pohybům, které na dítě působily v době, kdy ještě bylo v pánvi matky.

. Dokonalá imitace mámina bříška
Těsnost nosítka imituje těsnost a omezený prostor dělohy a skrčená poloha dítěte v něm je obdobná poloze dítěte v děloze.

. Ochrana před chladem
Dítě je, a to je výhodou hlavně v chladnějších obdobích, zahříváno matkou a zároveň vdechuje, (v tomto případě) v šátku či baby-vaku, předehřátý vzduch. Proto není problém, pokud se budete chtít dostat ven s novorozencem i za mrazivého počasí.

. Rychlejší motorický a citový vývoj
Kojenci, kteří jsou nošeni v šátku, ať na boku, na břichu nebo na zádech, se vyvíjejí
dle Dr. Ernsta Kipharda z univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem lépe, než děti, které největší část dne tráví v postýlce. To platí jak pro motorický, tak pro poznávací a citový vývoj.

. Dokonalý rozhled
K rozvoji učení dítěte, jeho zkušeností a orientace, přispívá možnost rozhledu. Oči dítěte nošeného v nosítku vidí více z okolního prostředí. Intenzivní fyzický a zrakový kontakt s matkou přispívá k vývoji citových vazeb, emocionální a nervové rovnováhy. Matka je stále v zorném poli dítěte, nic mu neomezuje obzor. Je tedy možné usuzovat, že nošení přispívá též k rozvoji inteligence dítěte.

NOŠENÉ DĚTI MÉNĚ PLÁČOU
Pozorování ve studijních pracích týmu Dr. Urse A. Hunzikera z dětské univerzitní nemocnice v Montrealu z let 1986 a 1988 ukazují, že kojenci, kteří byli alespoň 4 hodiny denně nošeni ve vzpřímené poloze, od třetího týdne života méně plakali než děti z kontrolní skupiny. Navíc vykazovali delší fáze bdění ve spokojené náladě. To všechno znamená výhodu pro vývoj dítěte. Také z kultur, kde jsou děti přednostně nošeny, je známo, že kojenci jsou klidnější a méně často pláčou.

JAK NAPOMÁHÁ NOŠENÍ
DĚTÍ JEJICH VÝVOJI?

Nošení dítěte v těsném nosítku napomáhá správnému rozvoji:

- sání
- dýchání
- motoriky

Toto vzniká na principu stimulace exteroreceptorů (receptory v kůži), proprioreceptorů (receptory ve šlachách, vazech, kloubech) a vestibulárního aparátu (rovnovážný aparát), jež vedou informace do podkorových center mozku zodpovědných za řízení motoriky (hybnosti). Každá změna těžiště vede k odpovídající reflexní aktivitě svalů (posturální reaktibilita). Nošené děti vykazují mnohem lepší motorický vývoj a je zbytečná obava některých rodičů, že se nenaučí správně lézt či chodit.

CO VYVOLÁVÁ U KOJENCŮ
PORUCHY CHOVÁNÍ?

Novorozenec má vrozenou potřebu přizpůsobit se svému novému prostředí. Pokud necháme toto přizpůsobení pouze na něm, bez stálé přítomnosti matky, může si vytvořit chybné vzorce chování:

- chronická podrážděnost
- nervózní a protestující pláč
- trhavé pohyby
- monotónní pohupování
- tlučení hlavičkou o zeď
- ustrašené cucání palce
- nepravidelné dýchání
- přerušovaný spánek aj.

Takovýto kojenec, který je přinucen sám hledat uklidnění a zapojení se, ztrácí spoustu důležité energie, kterou by mohl využít na růst a vývoj. Miminka by neměla zůstávat osamocena, i když je tento model ještě stále podporován některými rodičovskými "rádci". Výzkumy zabývající se chováním dětí opakovaně potvrzují hlubší a častější strachy dítěte spolu s poruchami chování dítěte u tohoto stylu "odděleného" rodičovství.

JAKÉ DĚTI MOHOU BÝT
TAKÉ NOŠENY NA TĚLE?

* Děti s neurologickými vadami (dětská mozková obrna s hypertonickou či hypotonickou formou, Dawnův syndrom, autismus aj.)

* Děti s ortopedickými vadami (luxace, tj. vykloubení kyčelních kloubů či nerovnoměrný vývoj kyčelních kloubů)

* Děti s poruchami trávicího traktu aj.

* Předčasně narozené děti

V poslední době se začíná využívat nošení dětí i u předčasně narozených dětí. Namísto inkubátoru je jim nabídnuto 24 hodinové nošení přímo na těle matky (tzv. klokankování). Nošené děti přibírají na váze rychleji než děti z inkubátorů a na minimum je u nich snížena možnost náhlé zástavy dýchání. Bohužel tato praxe je spíše prováděna v cizině a naši lékaři se přiklánějí starým osvědčeným metodám.

* Handicapované děti
Stálá stimulace nošených dětí velice prospívá i handicapovaným dětem. Dítě během nošení prochází nenásilnou formou rehabilitačním cvičením. Někdy jsou matky s novorozenci propouštěny do domácí péče a na oddělení neonatologie dochází denně na kontroly.

LUXACE KYČELNÍCH KLOUBŮ
Je známo, že u přírodních národů se luxace kyčelních kloubů téměř nevyskytuje. Při již existující luxaci obvykle používáme terapii s abdukčními kalhotkami, nebo širokým zakládáním plének, která může být nošením dítěte v šátku optimálně podporována.

MŮŽE NOŠENÍ DĚTÍ V NOSÍTKU
ZABRÁNIT POPORODNÍM DEPRESÍM?

Matka (částečně i otec) má vrozený instinkt chování vůči svému potomku - touha zvedat své dítě, chovat, kojit, jednoduše být neustále se svým miminkem. K ní patří i mateřská intuice, kterou některé matky mají velmi silnou, jiné jsou naprosto nejisté. Závisí to na množství "mateřských" hormonů - zejména prolaktinu a oxytocitu. Čím vyšší hladinu těchto hormonů žena má, tím více je schopna mateřského chování, které zpětně udržuje dostatečnou hladinu příslušných hormonů. Tyto hormony však v krvi působí pouze okolo 20-ti minut. Má-li být zachováno jejich potřebné množství, potřebují být každých dvacet minut stimulovány. Pokud žena miminko nosí, je tento požadavek dokonale splněn.
Neustálý kontakt matka-dítě, časté kojení a dotyky udržuje tento biologický systém v aktivitě. Je to pravděpodobně i jeden z důvodu, proč se poporodní deprese téměř vůbec nevyskytují u tohoto stylu rodičovství. I v případech, kdy se vztah matka-miminko začne vytvářet později (poporodní odloučení), nebo se matce nerozbíhá tvorba mateřských hormonů dostatečně rychle, je nošení velikou pomocí.

MÝTY O NEGATIVECH
NOŠENÍ DĚTÍ

1. Poškození páteře

Nejčastějším argumentem proti nošení kojenců je obava, že se tak poškodí páteř dítěte. Podle Reginy Hilsbergové, autorky knihy "Körpergefühl" však proti tomuto argumentu svědčí i některé zkušenosti, s nimiž se denně sekáváme. Velká část lidí, kteří dnes sedí s poškozenými zády u ortopedů, leželi s velkou pravděpodobností jako miminka, jak se slušelo a patřilo, na zádech. A všechny Afričanky, které se zvednutou hlavou nosí své děti na zádech, strávily samy své dětství na zádech své matky.

2. Trvalé ohnutí kostí

Mnoho lidí se zhrozí při pohledu na kulatá zádíčka dítěte, které je neseno v šátku. Kdyby takhle seděl dospělý, měl by skutečně potíže s páteří. Ale tak, jako není třeba křivé nožičky dítěte narovnávat, aby rovně rostly, není třeba narovnávat jeho zádíčka, která byla ohnutá po celou dobu v děloze, dříve, než se budou sama napřimovat. Názor, že díky nošení by se záda dítěte nebo jiné kosti mohly "ohnout" nebo "znetvořit" je dnes dávno překonaný.
Je ale třeba předejít tomu, aby se obratle dítěte stlačovaly - právě tomu však dokáže správný pevně uvázaný šátek na nošení zabránit, neboť dítě podpírá. Navíc nožičky dítěte, které sedí v šátku dospělému na boku či na hrudníku čelem k tváři dospělého, jsou anatomicky přesně v pozici, která je optimální pro zdravý vývoj kyčlí.

ŠÁTEK NEBO KOČÁREK?
Tento článek rozhodně neslouží k tomu, aby všechny maminky nutil k nošení dětí výhradě na těle. Nosítka jsou variantou, kterou můžete zvolit, je-li vám i miminku příjemná. Zatímco jednomu miminku bude nošení v nosítku příjemné a bude v něm usínat bez sebemenších problémů, jinému se možná bude mnohem více líbit v kočárku, kde bude mít svůj vlastní volný prostor. Máte-li tedy v okolí kamarádku, která již šátek či nosítko pro své dítě používala, zkuste si jej nejdříve půjčit od ní a vyzkoušejte si, jak vám i miminku bude tato alternativa vyhovovat. Nedejte na řeči okolí. Pokud se vašemu miminku v nosítku líbit z nejrůznějších důvodů nebude, nenuťte ho a neobviňujte se z toho, že jste něco nezvládla. I dospělí mají pro klidný spánek různé potřeby. Zatímco jeden bude rád usínat v náruči partnera, jiný má rád pro odpočinek svůj vlastní prostor, v němž se mu lépe a svobodněji dýchá.

AUTOR: Mgr. Iva Bílková, fyzioterapeut
LITERATURA: W. Sears, M.D., M. Sears, R.N.:THE BABY BOOK. LITTLE BROWN AND COMPANY 1993, ISBN: 0-316-77905-9, další literatura u autorky