Purpurové srdce 2012

Přijďte se podívat 20. listopadu  od 8:30 hod. do nádherných prostor Primátorské rezidence v Praze a naučit se více z péče o nedonošená miminka, podpořit kandidáty na cenu Purpurového srdce 2012. Akce je ohodnocena 4 kreditními body pro všeobecné sestry a porodní asistentky. Registrujte se přihlášením níže.

Na slavnostní večer je třeba se registrovat zasláním zprávy na liskovcova@nedoklubko.cz.

Program akce: plakát ke stažení najdete zde, prosíme o jeho šíření !  Uvítáme dobrovolný příspěvek, který bude použit na nákup materiálů a zajištění oblečků a pomůcek pro miminka, dárečků pro maminky v nemocnicích po předčasném porodu. Děkujeme Nedoklubko, o.s.

První blok
8.30 – 9.00 Registrace
9.00 – 9.05 Přivítání
9.05 – 9.25 Nové trendy a léčba v neonatologii, prof.MUDr. Richard Plavka, VFN a 1. LFUK
9.30 – 9.50 Novinky v resuscitaci novorozenců, prim. MUDr. Karel Liška, VFN a 1. LFUK
9.55 – 10.15 Hypotermie u asfyktických novorozenců, Doc.MUDr. Z.Kokštejn, FN Hradec Králové
10.15 – 10.35 Přestávka a občerstvení


Druhý blok
10.35 – 10.55 Psychologie v profesi dětské sestry a porodní asistentky, Mgr. H. Jahnová, FN Brno
11.00 – 11.20 Jak může zdravotník podpořit dítě i rodiče? Bc. Lucie Přikrylová, Nedoklubko, o.s.
11.25 – 12.00 Když život končí dříve než začal … MUDr. M. Chvílová – Weberová, Nemocnice H. Brod
12.05 – 12.25 Nedonošené dítě z pohledu fyzioterapeuta – jak podpoří vývoj dítěte zdravotní sestra i rodiče, J. Knězová fyzioterapeut, FN Plzeň
12.30 – 12.50 Homeopatická podpora laktace u ženy s předčasně narozeným dítětem Bc. R. Gogelová, Krajská nemocnice T. Bati Zlín
12.50 – 13.15 Přestávka a občerstvení


Třetí blok
13.15 – 13.35 Prevence nosokomiálních infekcí na JIRP, MUDr. J.Smíšek, VFN a 1.LFUK
13.40 – 14.00 Bronchopulmonální dysplázie – stále aktuální téma, MUDr. Jozef Macko Krajská nemocnice T. Bati, a.s. Zlín
14.05 – 14.25 Kdy je u novorozence vhodná rehabilitace? MUDr. Jan Hadač, Fakultní Thomayerova nemocnice, dětská neurologie
14.30 – 15.00 Resuscitace extrémně nezralých novorozenců – videoprezentace, MUDr. Lamberská, VFN a 1.LFUK
15.00 Závěr konference


Tisková konference
11.00 – 12.00 moderuje Hana Potměšilová
15.00 – 17.00 Promítání krátkých filmů s tématikou nedonošenosti


Slavnostní večer a předávání cen
moderuje Štěpánka Duchková, patronka Nedoklubka.

17.00 Zahájení a přivítání
17.30 Vyhlášení cen Zlatého kulíška pro výherce soutěže dobrovolníků ve vyrábění oblečků a pomůcek pro nedonošené děti v nemocnicích
18.00 Vyhlášení a předání cen Purpurových srdcí ve čtyřech kategoriích zdravotníkům a osobnostem výrazně se zasazujícím ve zlepšování péče o nedonošené děti
19.30 Závěr večera, občerstvení

Záštitu převzala poslankyně poslankyně PSP ČR Lenka Kohoutová, primátor Hl. města Prahy Bohuslav Svoboda, Všeobecná zdravotní pojišťovna. Generálním partnerem akce je Abbott Laboratories, s.r.o.

Rozsvítíme Emauzský klášter purpurovou barvou

17. listopad je Světovým dnem předčasně narozených dětí – Prematurity Day a purpurová barva jeho symbolem. Přijďte jej s námi oslavit 20. listopadu!
Můžete se přijít podívat na Palackého náměstí v Praze na Emauzský klášter  osvětlený purpurovou barvou! 

V rámci oslav společnost ELTODO-CITELUM, s.r.o. tématicky osvětlí průčelí Emauzského kláštera na Palackého náměstím v Praze. Osvětlení této významné pražské dominanty má pomoci upozornit veřejnost na problémy spojené s předčasně narozenými dětmi. Průčelí kláštera, a zejména charakteristiské dvojvěží, bude osvětleno v symbolické purpurové barvě a diváci si budou moci vychutnat různé dynamické efekty osvětlení. Osvětlení průčelí bude v provozu 20.11.2012 od cca 16:30h do 23:00h.

Na organizaci akce se podílí Nedoklubko, o.s. a  Česká neonatologická společnost.

Seminář Montessori terapie - spolupráce s rodinami předčasně narozených dětí

Společnost Montessori ČR hledá rodiny s předčasně narozenými dětmi ke spolupráci na semináři Montessori Terapie s Lorou Anderlik. Seminář se koná 15. a 16. září 2012 v Praze.

Montessori Terapie je samostatná forma terapie, která patří do oblasti sociální pediatrie. Spolupracuje se všemi lidmi, se kterými se dítě setkává (rodiče, lékaři, psychologové, psychiatři, neorologové, pedagogové, apod.). Základem této léčebné terapie je pedagogika Montessori. V ní jsou obsaženy všechny prvky, které dítě potřebuje k vybudování sebe sama – k rozvoji svých duševních, pohybových a sociálních schopností.

Kromě Montessori pedagogiky využívá Montessori terapie poznatků z oblasti medicíny, psychologie a jiných vědních oborů tak, aby terapeut mohl předkládat dítěti výzvy adekvátní pro jeho celkový rozvoj. Terapeutky úzce spolupracují s lékaři, komunikují s kolegy z jiných terapeutických disciplín, vycházejí z výsledků testů a mají tedy možnost získat celistvější obraz dítěte a podporovat pomocí terapie přesně ty oblasti, které jsou v daném okamžiku smysluplné.

Seminář je plánován jako ukázky práce s dětmi se speciálními potřebami formou individuální terapie. Terapeutky používají v interakci s dítětem Montessori materiály. Účastníci dvoudenního semináře budou sledovat práci s dětmi různého věku (cca hodinu jedno dítě). Po každé práci s dítětem bude následovat rozbor sledovaného přístupu a konzultace otázek nejprve rodičů a následně ostatních účastníků.

 

 

Seminář je určen: 

Montessori průvodcům - pedagogům a rodičům, kteří chtějí využít prostředí Montessori také pro práci s dětmi se speciálními potřebami; odborníkům z oblasti speciálního přístupu k dětem a odborníkům z oblasti zdravotnictví.

Montessori terapie pomáhá také rodičům, kteří sami nezažili milující rodinu a je pro ně obtížné vytvořit láskyplné a bezpečné rodinné prostředí.

Pro rodiče předčasně narozených dětí, se kterými budou lektorky pracovat, je seminář zdarma a začíná již v pátek 14. 9. 2012 od 17 do 20 h. Setkání povede Lora Anderlik a její kolegyně Ulrike Geisenhof. Lektorky vysvětlí rodičům, co mohou od semináře očekávat a jak pracovat s dětmi doma. Tento den je věnován pouze rodičům.

Dětem se budou lektorky věnovat individuálně o víkendu.

Pracovat se bude v prostorách Montessori školky. Na seminář je prostor pro cca 30 dětí (a jejich rodiče i další účastníky).

 

 

Podmínky účasti na spolupráci:

•   předčasně narozené dítě (od nejmladších po děti školního věku)
•  zaslat nejpodrobnější popis vývoje dítěte nebo diagnostiku dítěte (psychomotorický vývoj, neurologický a sociální), popis pozorování dítěte a jeho projevy

•   krátký film dítěte z domácího prostředí, pokud možno v interakci s členy rodiny

Rodiče předčasně narozených dětí, kteří máte zájem spolupracovat s Lorou Anderlik, kontaktujte prosím Marcelu Žákovou na e-mailu marcela.zakova@tiscali.cz nebo na telefonním čísle 728 042 402.

Od 6.8.2012 můžete kontaktovat i Ditu Dlouhou na e-mailu dlouha.dita@seznam.cz nebo na telefonním čísle 777 655 106. Rády zodpoví Vaše dotazy. Na uvedených kontaktech se můžete i přihlašovat.

 

 

Odkazy:

http://www.montessoricr.cz/vzdelavaci-kurzy/seminare/montessori-terapie-v-cechach/370a47dd69929b630370c2eec31ec9ab/

Lora Anderlik www.montessori-therapie-anderlik.com

Principy Montessori pedagogiky http://www.montessoricr.cz/principy-montessori-pedagogiky/

Purpurová srdce se opět blíží, nezapomeňte proto nominovat svého kandidáta

Již tradičně bude Nedoklubko v rámci oslav celosvětového Dne předčasně narozených dětí udělovat ceny Purpurové srdce těm, kteří si je za své úsilí a náročnou práci v oblasti péče o předčasně narozené děti zaslouží. Purpurová srdce, se tak dostanou k rukám hned několika vybraným kandidátům, protože se bude opět hlasovat v pěti kategoriích.

Jsou jimi: Osobnost Nedoklubko o.s., Osobnost České neonatologické společnosti, Osobnost veřejného života, Novinářská cena a Osobnost široké veřejnosti.

V kategorii Osobnost široké veřejnosti můžete již tradičně kandidáty nominovat a následně pro ně hlasovat také VY. Nominujte lékaře nebo zdravotní či rehabilitační sestry, jež na Vás silně zapůsobili nejenom svými odbornými schopnostmi, ale i svým lidským přístupem jak k Vašemu dítěti, tak i k Vám, rodičům. Své kandidáty můžete nominovat vložením komentáře zde pod článkem nebo nominaci zaslat na e-mail zemanova@nedoklubko.cz . Z Vámi navržených kandidátů – nominováni nakonec budou tři lékaři a tři zdravotní sestry – bude nejvyšším počtem sms zvolen jeden oceněný.

Bližší program celého dne, stejně jako přihlášky na semináře, které budou opět věnované tématu předčasně narozených dětí, najdete v nejbližších týdnech zde na stránkách Nedoklubko o.s.. Všechny vás (purpurově) srdečně zveme nejen na tyto webové stránky ale rovněž na večer samotný. O možnosti hlasování pro nominované kandidáty vás budeme včas informovat rovněž na stránkách Nedoklubka.
Mnozí z nás mají díky tomuto ocenění jedinečnou možnost poděkovat těm, kterým vděčí za životy svých dětí. Připojte se proto k nám a nominujte svého kandidáta.

Vaše Nedoklubko

Nový přístroj pomáhá odhalit vady sítnice u nedonošených dětí

Lékaři v Motole mají k dispozici nejmodernější zobrazovací aparát v zemi, který u nedonošených dětí pomůže dříve odhalit nemocnou sítnici. Ta je přitom nejčastější příčinou slepoty. V Česku se ročně narodí přibližně 400 dětí s porodní hmotností pod 1 000 gramů. Operaci potřebuje třetina z nich.

Ze všech nevidomých a slabozrakých dětí se přes dvě třetiny narodily předčasně. Nový přístroj ale umožňuje spolehlivě odhalit závažné formy nemoci oka už krátce po narození. "Umožní včas detekovat detailní změny, které lékař nemůže při tom vlastním objektivním vyšetření tak dobře posoudit," uvedl primář Oční kliniky dětí a dospělých FN Motol Milan Odehnal.

Při nemoci sítnice se v oku objevují nekvalitní cévy, které ho podle dětské oftalmoložky Pavly Brychcínové ohrožují krvácením nebo pozdějším rozvojem jizevnatých změn. Lékaři tak děti bedlivě sledují minimálně do osmnácti let. Nový přístroj proto obsahuje i vnitřní paměť, která u pacientů uchovává všechny oční snímky a dokáže tak zlepšit i následnou léčbu.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/163010-novy-pristroj-pomaha-odhalit-vady-sitnice-u-nedonosenych-deti/

Madeline Mannové je dvaadvacet a studuje vysokou

Když se narodila vážila 280 gramů a byla jen o něco delší, než propisovačka. Kde je hranice, za kterou není radno u předčasně narozených dětí jít?


Madeline je dnes dvaadvacet a studuje na Augustana College in Rock Island. Budoucí promovanou psycholožku trošku trápí astma a také, že je v porovnání se svými vrstevníky jaksi „prcek". Kolik měří a váží nyní slečna tají, ale před dvěma lety při svých 150 centimetrech to bylo třicet kilo. Na to, že se narodila v 26. týdnu těhotenství a že když přišla na svět měla pouhých 280 gramů, není tak špatný výkon. A to, že je bez větších zdravotních problémů, je vlastně malý zázrak.

Druhým, neméně věhlasným případem je holčiččka jménem Rumaise. Ta svými pouhými 244 gramy porodní váhy připravila Madeline o místo v Knize rekordů a převzala pomyslné žezlo nejmenšího novorozence na světě, kterého se kdy podařilo vypiplat. Dnes je tato sedmiletá školačka rovněž bez větších zdravotních problémů. V těchto kontroverzních závodech o světové „nej“ připravili Američany o prvenství japonští porodníci. Posunuli primát "nejmladší" holčičky na hranici 22 týdnů. Nyní se s tímto věkem již koketuje i jinde ve světě. Evropa se zase může chlubit 275gramovým chlapečkem. I když tento „mužský“ z Německa se svou hmotností o více jak třicet gramů vyšší, než má stávající rekordmanka, je vlastně cvalíkem, který do výčtu „nej“ ani nepatří, není tomu tak. Čert ví proč, ale příroda si to diriguje tak, že chlapečci s nízkou porodní hmotností mají ve srovnání s holčičkami desetkrát menší šanci, že výrazně předčasné narození přežijí.

Pořadí v tomto pomyslném žebříčku zvlášť předčasně narozených se mění podle toho, zda si za hlavní kriterium volíme věk, hmotnost při narození, pohlaví nebo zdravotní stav. I když například Rumaise přišla na svět ze všech miminek s nejnižší porodní váhou, mezi ty nejmladší narozené nepatří. To proto, že většinou v těchto případech jde o problémová udržovaná těhotenství, a nebo ta při nichž asistovaly choroby jako např. preeklampsie. To vše jsou záležitosti, při nichž jinak významná korelace mezi dobou gestace a hmotností při narození přestává platit. Nárůst komplikací s vícečetnými těhotenstvími je dáván do souvislosti s celkovým poklesem plodnosti a to jak mužů, tak i žen. Snaha mít potomky vede k rozmachu léčby oplodněním ve zkumavce, při níž se vpravuje do dělohy vícero zárodků současně. Ne všude je legislativně ošetřeno, aby se takzvaně „pro sichr“ nedávalo do dělohy více zárodků, než je zdrávo. Největší hrozbou předčasných porodů nejsou dvojčata či víceročata, ale šířící se epidemie obezity a cukrovky. Spolu s těmito novodobými metlami vyspělých zemí roste i počet případů preeklampsie - onemocnění, které ač mu chybí český ekvivalent, postihuje již 6 % žen (některé prameny uvádějí dokonce 7 %).

Preeklampsie
Příčina tohoto onemocnění je neznámá. Projevuje se během těhotenství zvýšeným krevním tlakem a vylučováním bílkovin močí. Často jde ruku v ruce s cukrovkou, obezitou, autoimunitním onemocněním, ale i s chronicky nemocnými ledvinami. Rizikovým faktorem je též těhotenství ve věku přes 40 let. Příznakem jsou oteklé nohy, ruce i obličej. Bolení hlavy a krevní tlak nad 140/90. Časté jsou i poruchy zraku a snížené vylučování moči. Charakteristický je náhlý velký přírůstek na váze. Dlouhodobě zvýšený krevní tlak poškozuje cévy v placentě, což ohrožuje přívod živin a kyslíku k plodu. To vysvětluje nízkou porodní hmotnost a proč je takové těhotenství často předčasně ukončované císařským řezem. U těžkých případů, kdy krevní tlak překročí hodnoty 150/95 může preeklamsie přejít v eklamsii, kdy u rodičky vznikají křeče, jež mohou ohrozit na životě nejen dítě, ale i ji.
Pokud předčasný porod je nevyhnutný a situace to dovolí, oddaluje se vypuzení plodu pomocí tokolytik a kortikosteroidů. Oddálení porodu o pouhých 48 hodin s aplikovanými steroidy navodí indukci plicní zralosti plodu. Jeho šance na přežití se tak výrazně zvyšuje. Od ještě nedávno použivaného delšího podáváni kortikosteroidů se nyní upouští. Zjistilo se, že to má neblahý vliv na vývoj mozku (myelinizaci), a že taková praxe má na svědomí psychické poruchy a nekoordinované pohyby u nejednoho dítěte předškolního věku.

Zvětšit obrázek

Z 280 gramového ranečku je dnes slečna Madeline Mannová, za níž se univerzitní spolužáci začínají ohlížet. Šetřit na její záchraně před 22 lety by bylo trestuhodné. (Kredit: Loyola University Medical Center)

Madeline a Rumaisa jsou považovány za milníky ve způsobu léčby předčasně narozených. Oba případy jsou shodou okolností ze stejného pracoviště (Loyola University Medical Center, Maywood), které si drží primát nejen v nejmenším a druhém nejmenším narozeném dítěti na světě, ale i co do nejmenších dvojčat. Asi není nikoho oprávněnějšího k udílení rad. Kromě těch ryze technických bychom jedné měli věnovat pozornost i my laici. Jako rodičů se nás podobná situace může bytostně týkat. Ta rada zní: Madeline a Rumaisa nejsou typickými příklady! Mnohem více je těch, kdy zachráněné děti jsou ochrnuté, mentálně retardované, slepé či jinak postižené.
Z dostupných údajů vyplývá, že z těch novorozenců, kteří mají méně než půl kila, jich v průměru přežívá jen asi desetina. I když se jich daří zachraňovat stále více a více, nepřestává platit, že čím je človíček při narození mladší (míněno od početí), tím větší riziko vážnějších poruch mu hrozí. Jak uvádí Zdeněk Hájek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK, ani nám se trend zvyšující se frekvence předčasných porodů nevyhnul a v hmotnostní kategorii do 2 500 g již přesáhl 7 %. A zdá se, že zatím nemáme recept, jak tento nepřiznivý trend zastavit. Ve Švédsku, kde na problémy předčasně narozených zaměřili výzkumný úkol, dospěli k následujícím číslům: z novorozeňat, které přijdou na svět mezi 22. až 26. týdnem těhotenství jich jeden rok přežije 70 %. Více jak polovina má vážné zdravotní problémy. U narozených před dovršením 27. týdne gestace, a bylo jich za dobu let 2004 -2007 více než tisíc, porod přežila jen polovina. Ani přeživší neměla vyhráno a jen u 70 % z nich mohli rodiče slavit jejich první narozeniny. Z těch dvacetidvou týdenních se jich jednoho roku i při veškeré možné péči dožívá jen 10 % a jen u poloviny nejsou patrná těžká zdravotní poškození.

Žebříček dětí podle nejnižší porodní váhy (2009). Obrázky dětí jsou přístupné po kliknutí na jméno ze stránky baby2see.

Hodně rodičů a jejich předčasně narozené potomky čekají problémy a bolesti spojené s operacemi nedostatečně vyvinutého srdce, léčbou očí aby se zabránilo slepotě, zákeřnosti mentální retardace, nekrotitizující enterokolitidy (NEC),...

Otázkou nedonošených dětí se začali zabývat i ve Velké Británii. V Oxford Centre for Health spočítali, že na předčasně narozené děti se vydává jedenapůlkrát více prostředků, než na donošené. Každoročně společnost na jejich léčbu, náklady na vzdělání a ztráty příjmů rodičů spojené se zajišťováním nutné péče činí 939 milionů liber. Vyhlídky ostrovanů v tomto směru nevypadají dobře. Každoročně počet nedonošených roste. V roce 2006 jejich počet stoupnul o 7 % a rok na to o 8,6 %. Pragmaticky smýšlející ekonomové kladou otázku, zda je správné k záchraně těch narozených ve 22. a 23. týdnu přistupovat s takovou razancí a udržovat je při životě za každou cenu.
Schopnosti a technika porodníků dovolují přežít stále většímu počtu předčasně narozených dětí. Tento úspěch je vykoupen vyšším rizikem těžkých zdravotních postižení a s tím spojeným utrpením. Přes veškerý pokrok odpověď na otázku - kde je hranice zdárného vývoje dítěte, neznáme.

I s odstupem dvou desetiletí nejsou rodiče předčasně narozených dětí ušetřeni zklamání, i když se zdá, že se vše vyvíjí zdárně jako v případě Kayleigh Anne Freemanové. Holčička, která se dostala z nejhoršího po roce náhle umírá. http://kayleighannefreeman.blogspot.com/

Prameny: Loyola University Medical Center, Pediatrics

Autor: Josef Pazdera

http://www.osel.cz/

Dítě vážilo 270 gramů. Přežije?

Jedno z nejmenších narozených dětí na světě čeká propuštění domů a Vánoce prožité místo v nemocnici doma s rodiči. Zní to neuvěřitelně, ale malá Melinda Star Guidová se narodila v létě o 24 týdnů dříve, než měla, a po narození vážila pouhých 270 gramů. To je méně než dva telefony iPhone 4S nebo elektronická čtečka TrekStor 3.0.

Melinda se narodila 30. srpna letošního roku, ačkoli termín porodu byl dnešek: 15. prosinec. Většina takto nedonošených dětí by nepřežila, ale lékaři v americkém Los Angeles malé Melindě ze všech sil pomáhají, aby jí zachránili život. Její matka Haydee Ibarraová totiž už předtím porodila mrtvé dítě a o svou druhorozenou holčičku by nechtěla za žádnou cenu přijít.

Malá Melinda strávila první měsíce života skrytá před rodiči v inkubátoru na oddělení novorozenecké intenzivní péče se svou dvaadvacetiletou matkou, která se jí dotýkala pouze skrze otvory v inkubátoru. Chodil ji sem navštěvovat i její otec, Yovani Guido. Nyní už holčička váží osmkrát více než po narození.

"Je to velký, obrovský zázrak," řekla o svém miminku minulý týden jeho matka. "Už si toho hodně prožila a zvládla to. A mnoho lidí přitom nevěřilo, že přežije," dodala. Lékař Rangasamy Ramanathan přesto varoval rodiče Melindy, že takto předčasně narozené děti mívají vážné zdravotní problémy, jako je slepota, hluchota nebo mozková obrna.

Melinda Guidová je druhým nejmenším narozeným dítětem ve Spojených státech a třetím na světě.

http://www.tyden.cz

Na lidský hlas "odpovídají" i silně nedonošené děti

Drobná miminka, která přišla na svět předčasně a jsou v péči lékařů, reagují specifickými zvuky na hlas rodičů.

Podle vědců má tento poznatek význam pro pochopení pozdější schopnosti mluvit.

Nedonošené děti si osvojují mluvení později než ostatní děti. Zatím nebylo známo, zda první zvuky, se kterými se na světě setkají, mají na vývoj jazyka nějaký vliv. Poslední výzkumy ale napovídají, že tomu tak je.

Předčasně narozená miminka přijdou v nemocnicích do styku s naprosto jiným typem zvuků než v matčině děloze.

Podle dětské lékařky Melindy Caskeyové z nemocnice Women and Infants Hospital v Providence v americkém Rhode Islandu jsou tito novorozenci obklopeni samým pípáním a pískáním, ale šanci zaslechnout normální lidský hovor mají velmi malou.

"Je to do očí bijící, zvlášť když srovnáme, s jakými zvuky se setkávají za normálních okolností u matky, kde převládá její hlas," tvrdí Caskeyová.

Podle výzkumu jejího týmu reagují nedonošené děti na hlas - především rodičů - tím, že samy začnou vydávat zvuky, hlavně v podobě samohlásek.

Význam této reakce označované jako vokalizace ale nebyl dosud znám, a vědci se proto snažili zjistit, jaký vliv má jazyk na rozvoj mluvení.

"Požádali jsme sestry a rodiče, aby na děti mluvili více, než byli zvyklí," říká lékařka.

Studie se zúčastnilo 36 nedonošenců, kteří přišli na svět v průměru ve 27. týdnu. Normální těhotenství přitom trvá 40 týdnů.

Ukázalo se, že děti reagují hlasem už ve 32. týdnu. Při příchodu rodičů se intenzita vokalizace zvedne až na 129 procent proti průměru, kdy jsou jen v přítomnosti sester.

"U starších dětí a dospělých se nestane, aby sestry nevstoupily do pokoje a nepromluvily na ně. Stejně by se měly chovat u předčasně narozených dětí," upozorňuje Caskeyová.

http://web.volny.cz/

Pojišťovny nově uhradí čtyři pokusy párům, které se marně snaží o dítě

Páry, které mají problémy s tím, aby žena otěhotněla přirozenou cestou, by měly zpozornět. Chystá se změna pravidel pro asistovanou reprodukci. Zdravotní pojišťovny budou plně hradit čtyři pokusy o umělé oplodnění, o jeden více než dosud. Navrženou změnu by už příští týden mohla potvrdit Sněmovna při schvalování zdravotní reformy.

"Změna bude spočívat v tom, že při prvním a při případném druhém pokusu dostane žena jen jedno embryo. Celkově budou pojišťovny plně hradit čtyři pokusy místo tří," popsal změnu, která se chystá, poslanec TOP 09 Aleš Roztočil.
Jeho návrh získal podporu zdravotního výboru dolní komory parlamentu, a protože vládní koalice disponuje potřebnou většinou hlasů, je vysoce pravděpodobně, že změnu pravidel Sněmovna v rámci zdravotní reformy podpoří.
"Navržená změna je rozumná. A to kvůli riziku dvojčetných či vícečetných těhotenství při zavádění většího množství embryí," řekl iDNES.cz Radomír Thaler, ředitel Centra asistované reprodukce v Českých Budějovicích. Dosud totiž ženy mohly při každém pokusu o umělé oplodnění dostávat více embryí.
Chystanou změnu považuje za správnou také Tonko Mardešič, vedoucí lékař pražského sanatoria Pronatal, které s asistovanou reprodukcí párům pomáhá.
"O návrhu vím, byl konzultován s odbornou veřejností, takže tentokrát nestřílí poslanci vedle. Pokud se při prvním a druhém pokusu bude přenášet jedno embryo, má to význam kvůli omezení dvojčetných těhotenství, která končívají předčasným porodem," vysvětluje Mardešič.
Přibývá párů, které mají problém mít dítě
To představuje pro novorozence zdravotní komplikace a pro medicínu vyšší náklady. Právě tím, že se toto riziko omezí a zároveň se ušetří, budou moci zdravotní pojišťovny plně hradit čtyři cykly, kdy se páry touto cestou snaží mít dítě.
Problémy s tím, že nemohou mít přirozenou cestou děti, řeší v současnosti deset až patnáct procent párů, ale jak Mardešič upozornil, jejich počet roste. "Je to jednak proto, že ženy těhotenství odkládají, ale i proto, že se snižuje plodnost pánů," upozorňuje vedoucí lékař sanatoria Pronatal.

Josef Kopecký iDNES.cz

Zdroj: http://zpravy.idnes.cz/pojistovny-nove-uhradi-ctyri-pokusy-parum-ktere-se-marne-snazi-o-dite-1er-/domaci.aspx?c=A110826_103551_domaci_kop

Bojujeme za předčasně narozené děti

Ročně se narodí asi 8000 dětí předčasně, jejich počet roste



Praha 8. dubna (ČTK) - V Česku se ročně narodí asi 8000 dětí předčasně. Počty dříve narozených však stoupají. Současný systém vybudovaný v 90. letech se o ně nestačí starat a hrozí, že kvalita péče bude klesat, řekl dnes novinářům předseda České neonatologické společnosti profesor Richard Plavka. Za posledních osm let podle statistik vzrost počet novorozenců s nízkou porodní hmotností v ČR o 64 procent.

V ČR je nyní 12 specializovaných center poporodní péče. "Systém péče je nesmírně efektivní," uvedl Plavka. Podle něj však chybí zhruba sto lůžek specializované péče, což představuje náklad 150 milionů pouze za technické vybavení jako třeba inkubátory. Chybí ale také finance pro kvalitní personál, nynější je nesmírně přetěžovaný, upozornil.

Zatímco v roce 2008 se narodilo 8638 dětí s nízkou porodní hmotností (pod 2,5 kilogramu), v roce 2000 to bylo 5277 dětí. Hospitalizace novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností (pod 1,5 kilogramu) trvá několik měsíců. Paušální platby nezohlednily nárůst péče, přitom v přepočtu stál objem poskytnuté péče 738 milionů navíc, vyčíslil Plavka.
ČR má jeden z nejlepších systémů péče o předčasně narozené děti na světě, měřeno například novorozeneckou úmrtností, řekl poslanec Evropského parlamentu Milan Cabrnoch, jenž pracoval jako dětský lékař a devět let se zabýval vývojem novorozenců.

Novorozenecká úmrtnost se v devadesátých letech významně snížila v celé Evropě, v Česku dokonce několikanásobně. Úmrtnost novorozenců je několikanásobně nižší, když se miminko narodí ve specializovaném centru. Podle odborníků je však nutné zlepšit i následnou péči o nedonošené děti.

Zejména děti s velmi nízkou porodní hmotností (pod 1,5 kilogramu) a s extrémně nízkou porodní hmotností (pod kilogram) mohou mít poruchy motoriky, chování nebo problémy s řečí. Bývají hyperaktivní či mají problémy v emočním a sociálním vývoji, zaostávají třeba ve škole, řekla psycholožka Daniela Sobotková.

Rodiče nedonošených dětí prožívají stres a strach o zdraví dítěte. Poté mívají zvýšené výdaje třeba za dojíždění na rehabilitace. Důležitá je proto i finanční podpora rodičů, míní Lenka Novotná z občanského sdružení Nedoklubko podporujícího rodiče dříve narozených dětí.

Počty předčasně narozených dětí v ČR v roce 2008
(celkem se narodilo 117 757 dětí)

hmotnost	počet dětí
méně než 2,5 kilogramu	8643
1 až 1,5 kilogramu	857
pod 1 kilogram	471

Zdroj: Česká neonatologická společnost

Babičky z denního stacionáře ASTRA v Humpolci pomáhají nedonošeným dětem



Babičky z denního stacionáře pro seniory ASTRA v Humpolci (projekt Oblastní charity Havlíčkův Brod) ušily pro nedonošená miminka z oddělení intermediární péče o novorozence Nemocnice Havlíčkův Brod pelíšky a polohovací pomůcky do inkubátorů. „Pro oddělení nedonošených dětí dětského oddělení je to veliká pomoc. Každý pelíšek je šitý s láskou pomoci a s láskou žen, které již v životě mnohé poznaly. Ta láska zašitá do pelíšků možná bude hladit i naše nezralá miminka,“ děkuje babičkám ze stacionáře vedoucí lékařka oddělení MUDr. Magdalena Weberová-Chvílová.

Senioři z humpoleckého stacionáře (nejstarší je 90 let) v rámci Tvořivé dílny šily krásné podušky-pelíšky a pomůcky pro podporu hlavičky, které již v těchto dnech pomáhají nedonošeným dětem v jejich nelehkých prvních dnech života. „Byli jsme moc rádi, že se na nás paní doktorka s touto aktivitou obrátila. Babičky se do práce pouštěly s velikou chutí a pořád se ptají, jak se miminkám daří,“ sdělila Bohuslava Medová, vedoucí stacionáře.

Předčasně narozené dítě je vrženo do našeho světa nepřipravené, s nejrůznějšími problémy, které s nezralostí souvisí. Potřebuje často podporu životně důležitých funkcí. Potřebuje léky a výživu jinak než novorozenec narozený v termínu. Potřebuje inkubátor, dohled přístrojů a sester. Potřebuje ale také moc a moc něhu, jemné dotyky, pohodlíčko.

Toto miminko mělo ještě několik týdnů pobývat v mámině děloze, za dohledu mámina těla dozrávat ve všech svých funkcích. V děloze mámy bylo v pevném, měkké, objetí a ohraničení. Miminko předčasně narozené potřebuje právě tento ohraničující prostor, aby i v inkubátoru mělo pocit bezpečí. Poloha, kterou tělíčko zaujímá v prostoru, je zdrojem množství informací pro citlivý zrající nervový systém. Je důležité, jaké vjemy, pohyby, dotyky dítě vnímá. Dotek a poloha dítěte je také komunikací s okolním světem. Je důležité, aby nezralé miminko, vedle zajištění základních životních potřeb, vnímalo měkkost, ohraničení, teplou náruč. Náruč mámy však není dostupná stále.

Proto je pro miminko zásadní pohodlí v inkubátoru. Standardem péče o nezralá a nemocná miminka je tzv. pelíškování - je to součást individuální péče o novorozence. Miminka si hoví na měkkých polštářcích,ve kterých mohou zaujmout polohu v klubíčku, trochu podobnou poloze v děloze. Hlavinky mají děti podložené jemnými ohraničujícími polštářky ve tvaru podkoviček, hoví si na kožíšcích, které zajišťují měkkost při pohybu. A právě tyto pelíšky pro naše miminka vytvořily babičky z denního stacionáře ASTRA.

Velké poděkování patří babičkám a vedení tohoto denního centra pro seniory v Humpolci.

Na pražském Karlově vzniká unikátní centrum pro nedonošené děti

Sedm set gramů. Tolik váží tři pomeranče, čtyři pytlíky bonbonů a nebo tři čtvrtě bochníku chleba. Stejnou váhu měl při narození také dnes desetiměsíční Marek.
Nové přístrojové vybavení
Nejde přitom o úplnou raritu. Dětí, které přijdou na svět předčasně a vešly by se do dlaně, stále přibývá.
A právě proto se Všeobecná fakultní nemocnice rozhodla, že vybuduje nové centrum, kam budou moci rodiče s nedonošenými dětmi docházet. Centrum pro děti s takzvanou perinatální zátěží začne fungovat od února 2011. Otevře se na klinice dětského a dorostového lékařství Všeobecné fakultní nemocnice a nabídne šest nových ordinací, tři místnosti pro rehabilitaci a místnost s novým přístrojovým vybavením.
„Centrum následné komplexní péče představuje chybějící článek mezi péčí gynekologa a neonatologa a mezi péčí praktického lékaře pro děti a dorost,“ popsala tisková mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Petra Pekařová.
Podle ní bude centrum tohoto typu první v republice. Sdruží totiž všechny specialisty jednotlivých oborů, kteří se budou o děti starat. „Předčasně narozené děti s nízkou váhou se musejí sledovat víceméně až do dospělosti. Mohou mít problémy s nervovým systémem, motorikou či například se zrakem. V současnosti ale museli rodiče běhat od jednoho lékaře k druhému, a to pro ně bylo finančně nákladné, ale především stresující. Teď budou konečně odborníci pod jednou střechou,“ popsala Pekařová.
Vyšší věk matek a umělé oplodnění
Dodala, že dětí, jež se narodí před očekávaným termínem, přibývá. Důvodem je vyšší věk rodících matek, ale i stoupající množství případů umělého oplodnění. „Příčinou problémů mohou být nemoci matky v těhotenství, porucha placenty vedoucí k nedostatečné výživě plodu a jeho zásobení kyslíkem, nebo třeba infekce či komplikovaný porod,“ popisuje pediatrička Daniela Marková, která s nápadem zřídit centrum přišla.
Lékaři v pražských nemocnicích bojují o život novorozence pokud je těžší než 500 gramů a přišel na svět alespoň ve 24. týdnu těhotenství. Jen o něco málo těžší děti porodila také Martina Šmídová. „Nečekaně mi praskla voda, když jsem čekala děti ve 25. týdnu. Pavel měl tenkrát 800 gramů a Filípek 960. Přestože mě tenkrát lékaři varovali, že děti nemusejí být v pořádku, mají problém jen se zrakem. Filípek má 2,5 dioptrie,“ popsala Šmídová.

Autor: Lucie Boháčová, zdroj: Pražský deník

Na záznam o péči o nedonošené děti se můžete podívat zde: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/209411000100623-udalosti/obsah/81350-pece-o-nedonosene-deti/

Předčasně narozené děti mají větší šanci dohnat vývojové zpoždění

Australští vědci zaznamenali významný pokrok v prevenci novorozenců, jimž hrozí vývojové poruchy. Převrat v péči o předčasně narozené děti by mělo zajistit obohacování potravy o omega-3 mastné kyseliny.

Bob Gibson (vpravo), Foto: Candy Gibson

Traduje se, že „ryba a rak, činí dobrý zrak“. Dietologové hlásí, že konzumace ryb snižuje riziko srdečních onemocnění. Ryby za tyto blahodárné účinky vděčí vysokému obsahu omega-3 kyselin. Má se dokonce za to, že jejich zvýšený příjem má prsty i v naší evoluci a že napomohl našim živočišným předkům k většímu a výkonnějšímu mozku.

Maria Makrides

Náš jídelníček se v poslední době zásadně mění a vysoký obsah mastných kyselin v naší stravě mizí. Někteří vědci to dokonce dávají do souvislosti s nárůstem počtu duševních poruch a nemocí jako je dyslexie, deprese, maniodepresivní psychóza nebo schizofrenie. Tento názor podporují také již dříve provedené pokusy ve Velké Británii a v Tichomoří. Podávání mastných kyselin omega-3 dětem školou povinných tam zlepšilo jejich prospěch a inteligenční testy. Dalo se tedy předpokládat, že podávání této látky bude fungovat i u mladších dětí. Australští vědci byli zřejmě první, které napadlo udělat pokusy s předčasně narozenými dětmi.

Šest let studovali Maria Makridesová z Women´s & Children´s Health Research Institute a Bob Gibson z University of Adelaide nedonošené novorozence. Zjišťovali na nich účinek vysoké dávky mastných kyselin. Novorozenci je dostávali prostřednictvím mateřského mléka svých matek nebo jako doplněk umělé výživy. Ukázalo se, že dostatek mastných kyselin je rozvoji mozku ku prospěchu.

V podstatě jde v tomto případě o zjištění, že hlavní lipid vyskytující se v mozku (omega-3 mastná kyselina), známá také jako Docosahexaenoic acid (DHA), se u miminek narozených před 33. týdnem těhotenství, nevyvíjí v dostatečném množství. A že zmíněný nedostatek dětem zvyšuje riziko nedostatečného mentálního vývoje.

Obyčejný rybí tuk by mohl zlepšit zdravotní stav mnoha nedonošeným dětem.

Pokus, o kterém se nyní hovoří, spočíval v podávání zvýšených dávek DHA. Vědci aplikovali 1000 mg denně ženám, které kojily předčasně narozené děti. V podstatě nešlo o nic jiného, než že kojící ženy polykaly kapsle s rybím tukem. V případě, že ženy nemohly kojit, například proto, že neměly mléko, dostávali novorozenci odpovídající dávku omega kyseliny jako doplněk k umělé výživě, kterou byly krmeny.

Randal Prather z University of Missouri s jedním z prasat s genem pro tvorbu omega-3 kyseliny.

Celkem bylo v testu sledováno 657 předčasně narozených dětí. Jednalo se o děti narozené a sledované v pěti australských nemocnicích. Výsledky pozorování jsou velmi povzbudivé.
U miminek, kterým byl nedostatek jejich vlastního DHA doplňován, se vyskytovalo o polovinu méně případů významně opožděného mentálního vývoje. Největší prospěch z obohacené výživy měly předčasně narozené holčičky. Proč tomu tak je, zůstává zatím nezodpovězeno. Gibson se domnívá, že by to mohlo být tím, že chlapci DHA rychleji metabolizují. Proto by možná potřebovali dostávat ještě vyšší dávky, než ty, které dostávali.“

I když se u chlapců nedařilo zlepšovat jejich mentalitu tak jako u holčiček, přesto se jedná se o významný poznatek. Zlepšení vyhlídek nedonošených dětí lze totiž zajistit snadno proveditelným a dokonce velmi levným opatřením.

Testy na mentální vývoj dětí, jejichž porodní hmotnost byla pod 1250g (tedy zhruba třetinová zcela donošeného dítěte), a kterým byla potrava obohacována o DHA, vykázaly v průměru o 40 % lepší výsledky, než jejich vrstevníci, kteří potravu fortifikovanou neměli.

Jiní vědci z Pittsburghu a Missouri nedávno dokonce nabídli řešení i pro maminy, kterým je rybí tuk protivný. Přenesli gen známý jako fat-1 do prasečích fetálních fibroblastů, buněk, které dávají vznik pojivové tkáni. Potom vytvořili transgenní prasata z těchto buněk.

Hlavní protagonista: DHA - kyselina docosahexaenová, jedna z nejúčinnějších omega-3 nenasycených mastných kyselin

Klony prasat pak vytvořili pomocí techniky přenosu jader. Zmíněný gen fat-1 v jejich buňkách je odpovědný za tvorbu enzymu, který převádí málo žádoucí, ale zato hojné omega-6mastné kyseliny na žádoucí omega-3 mastné kyseliny. Jestli ale takové vepřové také ještě jako vepřové chutná, to se nám zjistit nepodařilo.ˇ

Pramen: University of Adelaide, další podrobnosti přinese lednové číslo Journal of the American Medical Association (JAMA) http://www.adelaide.edu.au/

Autor: Josef Pazdera

Nová kalkulačka počítá šance předčasně narozených dětí



Američtí vědci vyvinuli nový způsob, který může pomoci lékařům i rodičům učinit jedno z nejmučivějších rozhodnutí ve zdravotnictví: Kolik lékařské péče věnovat maličkým, krajně nedonošeným dětem? Tedy dětem narozeným na hranici životaschopnosti, které váží méně než kilogram a narodí se po 22 až 25 týdnech těhotenství; mnohem dříve, než je normálních 40 týdnů, píše americký list The New York Times. Jen ve Spojených státech se narodí 40.000 takových dětí ročně.

Nová metoda využívá online kalkulátor, který pracuje s takovými faktory, jako je porodní váha a pohlaví a vypracuje statistiku šancí dítěte na přežití i pravděpodobnosti zdravotního postižení. Statistiky nejsou osobní předpovědí, jen odhadují riziko založené na údajích shromážděných u obdobných dětí v rámci velké studie, kterou minulý týden zveřejnil časopis The New England Journal of Medicine.

Některé faktory dávají dětem výhodu. V kterékoli fázi těhotenství mají větší šanci přežít a uniknout vážným postižením, pokud váží víc než jiné srovnatelné děti, pokud se jedná o jednočetné těhotenství, a ne dvojčata nebo trojčata nebo pokud jejich matka dostávala před porodem steroidy, které pomáhají plícím novorozeněte dovyvinout se.

Dívky si vedou lépe než stejně "staří" chlapečkové, což je faktor, který je lékařům známý už dlouhou dobu, aniž by byli schopní ho vysvětlit. Kterýkoli z těchto faktorů je zhruba stejně dobrý jako jeden týden věku, uvádějí vědci. Z jejich zjištění tak vyplývá, že holčička narozená ve 23. týdnu těhotenství může být stejně silná jako 24 týdnů starý chlapeček.

"Kdybychom dokázali vzít to, co mají holčičky, a dát to klukům, pak bychom v téhle hře byli o krok dál," říká doktorka Rosemary Higginsová, autorka studie a výzkumná pracovnice amerického Střediska neonatologie Národního ústavu dětského zdraví a lidského vývoje (NICHD).

I když některé krajně předčasně narozené děti si vedou dobře, mnohé umírají, obvykle po týdnech bolestivých invazivních procedur na jednotce intenzivní péče. Ty, které přežijí, často trpí poškozením mozku, problémy chování, poruchami zraku či sluchu a dalšími poškozeními. To, jak si děcko povede, je při porodu prakticky nemožné předpovědět. Lékaři i rodiče bojují s rozhodnutím, kdy se agresivní léčba zdá být rozumná - a kdy se smrt nebo vážné poškození zdají být natolik pravděpodobné, že je vůči dítěti laskavější vyhnout se bolestivým procedurám, poskytnout mu jen "podpůrnou" péči a nechat přírodu udělat to, co je v jejím přirozeném běhu.

Tato rozhodnutí, která se dělají každý den v nemocnicích po celé zemi, jsou "srdceryvná a vášnivá", říká Higginsová. "Nikdo nikdy předem nepomyslí na to, že by se v podobné situaci mohl ocitnout a je to stejně těžké pro rodiny i pro lékaře."

Studie a kalkulátor byly součástí snahy poskytnout lékařům i rodičům spolehlivější podklady, o které se budou moci opřít, až se budou muset rozhodnout, vysvětluje Higginsová. Pro lidi mohou být zavádějící zprávy o "zázračných malinkých miminkách", která porazila všechny nepříznivé předpovědi, které občas proběhnou sdělovacími prostředky a na jejichž základě si mohou lidé mylně představovat, že procento zdravých přežívajících dětí je vysoké.

Higginsová si netroufá předpovídat, jaký dopad může mít studie a kalkulátor na lékařskou praxi a zda výhledově povedou k vyššímu či nižšímu počtu léčby krajně nedonošených dětí. Dvě rodiny v naprosto stejné situaci se mohou rozhodnout opačně při odpovídání na otázku, zda léčbu zahájit či nikoli. V současnosti se rozhodnutí o tom, zda nasadit respirátory, nitrožilní výživu a další formy intenzivní péče, většinou opírá o věk novorozence - tedy o to, jak dlouho se těhotenství podařilo udržet. Intenzivní péče je obvykle nasazena dětem narozeným ve 25. týdnu - ale ne ve 22. týdnu. Nejtěžší rozhodování je u dětí narozených ve 23. a 24. týdnu.

Zadáním čísel do kalkulátoru člověk zjistí, že dvě děti donošené do stejného týdne, tedy shodné co do hlavního kritéria pro zahájení léčby, mohou mít hodně rozdílné šance na přežití i možná postižení. Například chlapeček narozený ve 24. týdnu jako dvojče vážící méně než kilogram, jehož matka nedostávala steroidy, má šanci na přežití 69 procent a padesátiprocentní riziko vážného postižení. Holčička-dvojče, donošená do stejného týdne a stejné váhy má šanci přežít 86 procent a riziko vážného postižení 23 procent.

Studie zahrnula 4446 dětí, které se narodily ve 22. až 25. týdnu těhotenství. Celkem 744 dětí - ta nejméně donošená a nejméně vyvinutá miminka - nedostalo intenzivní péči a zemřelo. Děti zanesené do studie byly vyšetřeny po porodu a ty, které přežily, znovu ve věku dvou let. Z celkového počtu zemřela polovina nedonošených dětí. Polovina z těch, které přežily, má neurologické postižení - a polovina z nich velmi vážné.

Zdroj: ČTK

Česko je na špici v péči o předčasně narozené děti – Planeta věda

Naše země ušla za posledních 20 let v oblasti péče o předčasně narozené děti obrovský kus cesty a dnes patří k absolutní světové špičce. V České republice se ročně narodí asi 100 tisíc dětí. Šest a půl procenta z nich přitom přichází na svět příliš brzy – jejich organizmus ještě není dostatečně vyvinutý a potřebuje odbornou pomoc lékařů. I mezi těmito dětmi ovšem existují obrovské rozdíly, těch opravdu ohrožených přijde každý rok v Česku na svět několik stovek. Jen v 90. letech se u nás narodilo ročně kolem 700–800 dětí pod kilo a půl porodní hmotnosti. Novorozenců s extrémně nízkou porodní hmotností se pak v tomto období rodilo kolem 350 až 400 za rok.
Vyjádříme-li to procentuálně, tak incidence novorozenců s velmi nízkou porodní hmotností, tedy hmotností pod 1 500 gramů, je v ČR kolem jednoho procenta, počet dětí s extrémně nízkou porodní váhou pod 1 000 gramů pak představuje asi 0,4 procenta.
Podobná čísla přicházejí prakticky ze všech vyspělých evropských zemí. Nad tím, co je přesnou příčinou předčasného porodu a u kterých žen ho lze očekávat, si zatím lékaři marně lámou hlavy. Rizikových faktorů je celá řada.

Příčiny předčasných porodů
„Předčasný porod je výsledek nějaké poruchy těhotenství, jejíž diagnostika je poměrně obtížná. Předpokládá se, že 50 procent případů připadá na vrub bakteriální infekce, další skupinu předčasných porodů pak představuje poranění nebo změny na děložním hrdle, například po operacích,“ říká porodník Petr Křepelka z Ústavu pro péči o matku a dítě.
V úvahu ale připadají i genetické předpoklady – žena, která už jednou předčasně porodila má totiž vysokou pravděpodobnost, že se stejná situace bude opakovat i u jejích dalších potomků. Podobné vyhlídky mají i ženy, které přišly o dítě ve druhém trimestru těhotenství nebo ty, které se podrobily metodám asistované ­reprodukce. Vedoucí WHO centra a perinatologického programu Petr Velebil k tomu říká: „Často jde o situaci, kdy pár, který se léčí pro neplodnost, prodělává léčbu již řadu let a úspěch této léčby se dostavuje až v pozdějším věku ženy a my víme, že předčasné porody jsou častější u žen velmi mladých anebo naopak u žen starších.“
Počet dětí, které se rodí předčasně, je dnes prakticky stejný jako před 50 lety. Rozdíl je v tom, že novorozenci, kteří dřív neměli šanci, dnes běžně přežívají.
Česká republika patří v péči o nedonošené děti k absolutní světové špičce. „Jsme teď na úplné špičce, to znamená, že není vůbec žádný rozdíl mezi námi a Skandinávií – výsledky jsou úplně stejné. Česká republika tak patří mezi 10 zemí na světě s nejlepšími výsledky co se týče novorozenecké úmrtnosti,“ říká Zdeněk Hájek z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN. Nejmenší dítě, které se v Česku podařilo zachránit, vážilo po narození asi 350 gramů. Američanka Amilia měla ještě o 70 gramů míň.

Zlom přinesl až inkubátor
Na úplném začátku péče o nedonošené děti, řečeno s trochou nadsázky, byla trouba. Revoluci do péče o předčasně narozené děti přinesl až inkubátor. „Péče o nezralé děti vypadala dříve tak, že se strkaly do trouby, když to řeknu vulgárně, to znamená, že na ně nebylo vidět. Ono se vědělo, že jejich termoregulace je špatná, takže je potřeba je dohřívat, a tak poněkud vulgárně řečeno, se ty děti trochu dopékaly,“ říká Richard Plavka z Gyne­kologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN, podle něhož zlom přišel až s objevením ­plexiskla.
V 50. letech se tak díky tomuto materiálu objevují v porodnicích první inkubátory. „Tím, že se vytvořil inkubátor, který měl plexisklo, bylo na děti vidět a teprve tím vzniká vědecký popis syndromu respirační tísně, kterým se následně začaly vědecké autority zabývat,“ dodává Richard Plavka.
První jednotka intenzivní péče o předčasně narozené děti vznikla v roce 1963 ve Spojených státech. Bývalé Československo dlouhodobě zaostávalo. Zlom nastal v roce 1994. V České republice postupně vzniklo 12 superspecializovaných perinatologických center. V první polovině devadesátých let už systémově pomáhají dětem – ještě před jejich narozením – také kortikoidy. „V případě začátku porodní činnosti nebo při odtoku plodové vody se snažíme předčasný porod oddálit pro dobu nezbytně nutnou pro uplatnění vlivu léčby. Léčba spočívá v podávaní kortikoidů, které pomáhají vyzrávání plícní tkáně, tak aby předčasně narozený novorozenec byl připraven co nejlépe pro mimoděložní prostředí,“ říká Petr Velebil.
Práci neonatologům usnadňují i nové metody na monitorování životních funkcí. Mikrometody vyšetřování a nové přístroje jsou dnes nenahraditelné.

Vyhlídky předčasně narozených dětí
Za extrémně nezralé se považují ti novorozenci, kteří přijdou na svět mezi 24. a 28. týdnem těhotenství. Tyto děti přežívají asi v 70 procentech a s nejrůznějšími potížemi se bude v životě potýkat asi 40 % z nich. Od 28. do 32. týdne už přežívá 90 % dětí a celoživotní následky si nese jenom 15 %. Po 32. týdnu už má problémy jenom 5 % dětí. Snahou lékařů je proto porod co nejvíce oddálit.
Všechny důležité orgány se v miniaturním tělíčku zformují už v prvních třech měsících vývoje embrya. Moderní vyšetřovací metody navíc umožní lékařům rozpoznat i všechny významné vývojové vady. Cesta k šťastnému konci je ale ještě dlouhá.
Důležitý mezník ve vývoji plodu představuje 24. týden – v Česku považovaný za hranici životaschopnosti. Pro záchranu dítěte, které se narodí po tomto termínu, už jsou lékaři povinni udělat maximum – o několik dní dříve by se přitom jednalo ještě o potrat.
„Od 24. týdne vlastně zachraňujeme děti všechny stejně, ale pravděpodobnost, že dítě ve 34. týdnu bude mít problémy s dýcháním, je řekněme jen do 5 %, kdežto u toho z 24. týdne je to téměř 100 %. To, že dítě ve 24. týdnu bude mít problémy s funkcí srdce, je pak pravděpodobné ze 70–80 %,“ říká Zbyněk Straňák z Ústavu pro péči o matku a dítě.
Lékaře nejvíce trápí hlavně nezralost plic, která omezuje schopnost samostatného dýchání. Většina dětí se v tomto směru neobejde alespoň bez částečné podpory. „Dýchání je nezralé, jednak proto, že je nezralý ještě centrální nervový systém, takže může docházet k nepravidelnému dýchání, dokonce i k zapomínání dýchat, ale nezralé jsou i plíce. Ty jsou navíc změněné tím, že dýchaly dříve než měly, potřebovaly podporu k dýchání dýchacími přístroji, což má také nežádoucí účinky. A mohou být změněny i infekcí, která vedla k předčasnému porodu, nebo komplikovala poporodní průběh,“ říká Blanka Zlatohlávková z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN.
Nedonošené dítě nemá navíc prakticky žádnou obranyschopnost a osudnou se mu může stát jakákoli infekce. Boj s ní považují lékaři za prvořadý úkol. Nezbytná je i umělá výživa.
„Snažíme se u těchto extrémně nezralých dětí podporovat výživu kojením, tedy mateřským mlékem, které má nezastupitelný úkol ve výživě nedonošených dětí. Usilujeme se jim dávat takové malé stimulační dávky mléka už od prvních hodin na jednotce intenzivní péče. Je to důležité pro výživu střevních buněk. Potom postupně přidáváme malá množství mléka sondou do žaludku,“ dodává Blanka Zlatohlávková.
Pokud nenastanou žádné komplikace, odnášejí si rodiče dítě domů jako by se narodilo v řádném termínu – tedy asi 9 měsíců od početí. Jestli se jejich dítě s předčasným příchodem na svět vypořádalo opravdu bez následků, se ale často s jistotou dozvědí teprve časem.

Česká televize, Planeta věda, redakčně upraveno

Cítí nedonošené děti bolest?



Zážitky z inkubátoru mohou ovlivnit vývoj mozku.

Lékaři zjišťují, proč předčasně narozené děti někdy nereagují na nepříjemný zákrok.

Na jednotkách intenzivní péče se ocitnou v ekonomicky vyspělých zemích každoročně statisíce předčasně narozených dětí. Britské statistiky uvádějí, že u nich lékaři a sestry provedou za den v průměru čtrnáct zákroků. V kritických dnech se jimi lékaři zabývají až padesátkrát. Předčasně narozené děti trpí řadou problémů od dechových potíží přes chudokrevnost až po závažné infekce. Nejednou se bojuje o jejich život i na operačním sále.
Novorozenec neumí vyjádřit své pocity, a lékaři i zdravotní sestry si proto nejsou tak úplně jisti, které ze zákroků jsou pro dítě bolestivé a jak silnou bolestí malý pacient trpí. Jako vodítko jim slouží pláč, pohyby nebo výraz tváře.
Na pomoc si zdravotníci berou i měření frekvence srdečního tepu, frekvence dýchání nebo krevního tlaku. Na základě těchto pozorování a měření se lékaři rozhodují, kdy nasadit dítěti léky na potlačení bolesti.
Ukazuje se, že stávající metody nejsou dostatečně spolehlivé. Stejně jako na bolest reaguje dítě i na jiné podněty, například na chlad nebo hlad. Na druhé straně mají lékaři podezření, že někdy dítě prožívá silnou bolest, i když ji nedává zřetelně najevo.
Pohled do hlubin mozku Britská lékařka Rebeccah Slaterová sledovala spolu se svými kolegy z University College London aktivitu mozku předčasně narozených dětí při rutinním odběru krve pro analýzy.
Krev se odebírá z patičky novorozence a dospělého člověka by zákrok nepochybně bolel. Některé děti ale na odběr nereagují. Znamená to, že je to nebolí?
Slaterová sledovala u dětí aktivitu té části mozku, která se u dospělých lidí aktivuje při bolesti. Celkem provedla třiatřicet měření na dvanácti dětech.
Při deseti odběrech krve novorozenci „nehnuli brvou“ a neprojevili žádnou reakci na bolest. Aktivita mozkového centra pro vnímání bolesti však prozradila, že děti zásah přesto bolel, uvádí se ve studii, kterou Slaterová publikovala v předním lékařském časopise PLoS Medicine. Britský tým plánuje další sledování, při kterých by se ukázalo, zda a jak ovlivní aktivitu mozkového centra pro bolest podání utišujících léků.
Následky stresu přetrvávají Někteří odborníci varují před unáhlenými závěry. Upozorňují na fakt, že samotné podráždění mozkové kůry ještě nedokazuje, že si nedonošené dítě uvědomuje bolest. Nevíme, co novorozenec zaznamená, a co nikoli. Ve světle nejnovějších poznatků je však stále jasnější, že opakovaný pocit bolesti z raného dětství může závažným způsobem ovlivnit fungování mozku v dalším životě. Samotný pobyt na jednotce intenzivní péče představuje pro předčasně narozené děti silný stres. Jeho následky jsou patrné ještě ve věku 18 měsíců. I rok a půl staré děti mají v důsledku pobytu v inkubátoru zvýšené hladiny hormonů, které lidské tělo vylučuje za krajně nepříznivých podmínek.
Dětští lékaři zatím netuší, do jakého věku následky stresové zátěže přetrvávají. Neberou však tento jev na lehkou váhu. Dobře vědí, že dlouhodobý stres může změnit fungování mozku, především pak paměť a schopnost učit se.

***

Trpělivý pacient
Miminko v inkubátoru může denně podstoupit až padesát lékařských zákroků. Od rutinních odběrů krve až po zásadní operace. Proto lékaře velmi zajímá, jestli předčasně narozené děti vnímají bolest. Děje, které se odehrávají v mozku, napovídají, že nedonošené miminko nepříjemnou manipulaci vnímá, i když na ni viditelným způsobem nereaguje.

Lidové noviny, JAROSLAV PETR

Střediska pro ranou péči pomáhjí novorozencům se zdravotním postižením

V posledních třech letech v České republice stoupl počet nedonošených dětí. Nejrizikovější skupina předčasně narozených si do života často přináší zdravotní postižení. Právě takovým rodinám pomáhají Střediska rané péče.

V péči o extrémně nezralé novorozence patří česká medicína ke světové špičce. Lékařům se daří zachraňovat děti už od 24. týdne těhotenství s porodní váhou nad 400 gramů. Práce mají rok od roku více, počet nedonošených dětí roste. "Přičítáme to zvyšujícímu se věku prvorodiček, zvyšujícímu se počtu vícečetných těhotenství a zvyšujícímu se podílu imigrantů," vysvětluje Zbyněk Straňák z Ústavu pro péči o matku a dítě.

Velká část předčasně narozených dětí trpí zdravotními komplikacemi, jako jsou různé formy dětské mozkové obrny, poruchy sluchu, poruchy zraku. Postižení znamená ohromnou zátěž pro rodiče. Společnost pro ranou péči nabízí pomoc hned po předčasném porodu. Hlavním cílem je umožnit rodinám, aby náročnou péči zvládly samy a nemusely dávat dítě dávat do ústavní péče.

Střediska rané péče fungují už v sedmi městech. Terénní pracovnice jednou za měsíc až dva vyjíždějí do rodin na konzultace. "Konzultace trvá zhruba tři hodiny. Jedná se vždycky o zajištění rodičů, co potřebují, rozhovor s nimi, poradenství a doporučení následných služeb," vysvětluje ředitelka Společnost pro rannou péči Terezie Hradílková.

V rámci takzvané preventivní péče nemusejí rodiče za služby platit. Střediska peníze získávají z velké části od ministerstva práce a sociálních věcí, zbytek jde z rozpočtů krajů, obcí nebo od soukromých dárců. Sedm Středisek rané péče zajišťuje služby pro většinu republiky. Přesto uvažují o zřízení osmého místa mezi Pardubicemi a Olomoucí, kde ještě musí za rodinami dojíždět zbytečně dlouhé vzdálenosti.

Reportáž na: http://www.ct24.cz/domaci/zdravotnictvi/40099-strediska-pro-ranou-peci-pomahji-novorozencum-se-zdravotnim-postizenim/

Nedonošeným dětem se lépe daří v houpací síti


Lékaři v Kolumbii ukládají nedonošené děti do inkubátorů ve speciálních houpacích sítích, lépe se jim dýchá a jsou klidnější
Lékaři v Kolumbii již dva roky úspěšně užívají při péči o nedonošené děti houpací sítě. Speciálně navržené sítě neboli hamaky jsou z jemné látky, měří pouhých 50 cm a jsou zavěšeny přímo v inkubátoru. Tým lékařů a sester v Cartageně na severu země přišel na to, že děti v sítích nemají tendenci se převracet na bříško, lépe se jim dýchá a jsou klidnější. Dr. Freddy Rodriguez, jeden z týmu lékařů, kteří s nápadem přišli, prohlsáil, že za poslední dva roky u nich na oddělení neonatologie v sítích spaly už stovky předčasně narozených miminek: "Děti tak déle spí, a to napomáhá jejich růstu a vývoji." Spaní v houpacích sítích také pomáhá předcházet riziku apney, poruchy dýchání ve spánku, kterou předčasně narozené děti často trpí. A děti navíc mírné pohupování velmi uklidňuje.

Záchranné objetí

ZÁCHRANNÉ OBJETÍ

Dvojčata Kyrie a Brielle se narodila o 12 týdnů dříve. Lékaři uložili každou z nich do samostatného inkubátoru. Začaly problémy. Zatímco Kyrie, která měla vyšší porodní váhu, spokojeně spala, její sestra Brielle vůbec nepřibývala na váze, trpěla dýchacími problémy a srdečními potížemi a nesnášela kontakt s lidmi. Zdravotní sestru napadlo vyzkoušet techniku „dvojité kolébky“ a děti dala k sobě. Křehká Brielle se okamžitě stulila ke své silnější sestřičce, utišila se a začala prospívat. Problémy zmizely. Doma spí sestry v jedné postýlce.