Zázraky se dějí! Porodní váha
Příběh holčičky Barunky, která přišla na svět po pouhých 26 dnech v maminčině bříšku a její porodní hmotnost byla
Ukázka z "deníku nedonošeňátka":
15. listopadu - Po všech těch jobovkách a nervech je tu zase něco pozitivního. Barunka vydrží dýchat sama bez nCPAPU až tři hodiny! A další úžasná zpráva - doktoři se pokouší Barunku převést zpět na mateřské mléko a vypadá to více než dobře, protože Barunka mléko toleruje.
Alenka si dnes mohla Barunku přebalit. Když mi o tom dnes večer vypráví má něhu v očích a říká: „Pro většinu maminek přebalování nic není, ale pro mě to byla velká chvíle, poprvé se pořádně postarat o vlastní miminko. I když už bych to měla mít v malíčku, bylo to jako poprvé a ruce se mi klepaly.“ K těm klepajícím se rukám ale měla ku pomoci sestřičky. Jsou to úžasné ženské. Obětavé, citlivé, vstřícné. Vím, že jim nikdy nebudeme moci vrátit to, co pro Barunku a nás dělají. Bezmezně je obdivujeme.
21. listopadu – Barunce je zrušen poslední vstup do těla, tzv. zátka, kudy se podávaly vitamíny. Zůstává ji už „pouze“ sonda a „cpapik“. Zkouší stále dýchat bez něho po 2-3 hodinách.
24. listopadu – Tak ta naše prďka váží už
26. listopadu – Barunka se v noci rozhodla, že „cpapík“ už nechce a rudá vzteky si ho – dle vyjádření sestřiček – servala z nosánku… a od té doby si už dýchá sama :-) Dlabe teď už +/- 20 ml mateřského mléka na jedno krmení.
28. listopadu – Když už nemá Barunka nCPAP, mohla jí být sonda přendána z pusinky do nosánku, a co víc – zkouší si vypít mlíko z dudlíku. Dudlík se ji sotva vejde do pusinky, je nasazený na stříkačce, ale docela se jí podařilo tahat. Je to prostě šikula. Po tatínkovi, samozřejmě :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat