neděle 27. listopadu 2011

POPIS JEDNOTLIVÝCH DIAGNÓZ








Syndrom respirační (dechové) tísně

RDS (Respiratory distress syndrome)


Jedná se o akutní plicní onemocnění postihující až 90% předčasně narozených dětí s porodní hmotností nižší než 1000 gramů. Začíná brzy po porodu, ale může se vyvinou i s odstupem několika hodin. Plíce novorozence nejsou dostatečně zralé a neprodukují surfaktant, což je látka fosfolipidové povahy která vystýlá plicní sklípky, pomáhá je udržet rozepjaté a brání jejich kolapsu. Tvorba vlastního surfaktantu ve fetálních plicích začíná okolo 22. týdne gestace, množství je dostatečné až po 34. týdnu gestace. Nedostatek surfaktantu mohou ale mít i děti narozené v termínu, surfaktant se totiž ničí při zánětu a nebo např. při aspiraci (vdechnutí) plodové vody. U nedonošených dětí, které mají nedostatek surfaktantu v prvních hodinách a dnech po porodu, dochází ke kolapsu alveolů (plicních sklípků), a tím se vytváří v plicích drobná atelektatická (nevzdušná) ložiska, která se postupně zvětšují a tím se zhoršuje výměna plynů. Další příčinou dechových obtíží u nedonošených novorozenců je anatomická nezralost plic, které mají menší množství plicních sklípků a tím i menší plochu pro výměnu plynů. Proto tyto děti nedokážou vyvinout dostatečné dechové úsilí a dýchání je pro ně velmi namáhavé a některé by bez pomoci a léčby dýchaly jen velmi obtížně nebo vůbec. Tento stav bývá často spojen s oběhovou nestabilitou, kdy se nezralé srdce nestahuje zcela adekvátně a miminko není schopné udržet si potřebný krevní tlak k dobrému prokrvování všech orgánů.


Symptomy: Mezi příznaky RDS patří cyanóza (promodralé zabarvení kůže), zrychlené , namáhavé dýchání (dušnost), propadající se mezižeberní prostory a vpadávající krční jamka (jugulum). Dále to může být grunting (naříkavý výdech). Diagnóza je jasná už z klinického obrazu ve spojitosti s nezralosti, potvrzena může být ještě pomocí RTG.


Léčba:

Při hrozícím předčasném porodu oddálení nástupu porodu prostřednictvím tokolýzy (potlačení aktivity děložního svalstva) a dalších preventivních opatření, popř. aplikace kortikoidů potřebných k tvorbě surfaktantu u dítěte. Podání 1 až 2 dnů před porodem snižuje nebezpečí vzniku RDS.

Po porodu: adekvátní dodávka tekutin a energie prostřednictvím infuzí, v lehčích případech distanční podpora pomocí přístoje nCPAP a tím vytvoření mírného přetlaku v dýchacích cestách, který brání kolapsu plic a usnadňuje dýchání.

V těžších případech je potřeba řízená umělá plicní ventilace. Dle stanovených kritérií může být dětem podán surfaktant cestou endotracheální trubice (přímo do plic) po porodu nebo při zjištění příznaků RDS. Někdy je nutné jeho podání opakovat.


Použitá literatura:

Dokoupilová, Fišárková, novotná a kol.: „Narodilo se předčasně“, 1.vyd. Praha, Portál 2009, 320 s.

Borek. I. a kol.: "Vybrané kapitoly z neonatologie a ošetřovatelské péče",.1 vyd. Brno, IDVPZ 1997. s. 120-125.

Bradford, N. :“Your premature baby“, 1. vyd., Firefly Books 2003, New York, s. 208

Blahodárné motýlí masáže


Blahodárné motýlí masáže

Proč motýlí?
Jsou to velmi jemné a lehké doteky. Na jejich blahodárný účinek upozornila rakouská lékařka Eva Reich, která věnovala zvláštní pozornost kontaktu s předčasně narozenými dětmi právě pomocí něžného hlazení. Tento dotek jemných „motýlích“ křídel jim pomáhal přežít. „Po porodu, hlavně po těžkém či předčasném, mají děti vysokou hladinu stresového hormonu a matka ho může pomoci odplavit jemnými doteky,“ vysvětluje Eva Kopasová, zakladatelka Akademie Něžného doteku. „Tyto cílené doteky uvolňují napětí, zdravému novorozenci poskytují podporu, zraněné dítě pomáhají masáže léčit. Děťátko potřebuje a chce cítit maminčinu sílu a důvěru, kterou mu její doteky dodávají. Jejich pomocí zdolává své strachy.“

Srozumitelný jazyk
Na dotykové podněty je novorozeně dobře připraveno. Už v šestém týdnu po početí má dítě vyvinutý hmatový smysl, což je dříve, než se rozvine zrak a sluch. Lidská pokožka je plná hmatových receptorů, které přijímají vzruchy, mozkové synapse se spojují a neurony se aktivují. Proto nás dotyky dokáží potěšit i odbourat náš strach. Proto jsou tolik důležité pro růst, pocit pohody, pro získávání zkušeností a vnímání okolního světa. Předčasný porod vnitřní komunikaci děťátka s matkou přerušil příliš brzy. A právě přes doteky si mohou maminka i miminko těžký příchod na svět „vypovídat“. Nedonošeňátka často nemohou během první hodiny, dne i prvního týdne života kontakt s matkou navázat, protože jsou odkázáni na pomoc život zachraňujících a podpůrných přístrojů. Proto je třeba, aby se tak stalo, jakmile to je možné. Díky dotekům se děťátko dozví, že jeho maminka je tu pro něj, že s ním bude každý den a pomůže mu.

Rodiče také získávají
Mezi rodičem a dítětem se díky těmto dotekům vytváří citová vazba a vztah důvěry, které mají význam i v pozdějším období.

Vystrašené mamince i tatínkovi přináší dotek děťátka podporu a povzbuzení, aby i oni mohli zpracovat svoje pocity strachu a bolesti.

Jemným hlazením miminka získává maminka sebedůvěru a nebojí se ho dotýkat. Oběma se to líbí a postupně se spolu vylaďují do jedné tóniny.

Maminka dostává možnost dělat pro svoje dítě něco pozitivního a taky lépe zvládá svou úlohu, intuitivněji reaguje na potřeby dítěte.

Tatínkům, kteří byli při porodu, pomáhá masáž udržet citové pouto, které mezi ním a miminkem vzniklo. Vzniká pocit sounáležitosti a úzkost i bolest se pomalu uvolňují.

Zázrak pohlazení
Podle výzkumu terapeutů ve floridském Touch Research Institute se předčasně narozené děti v inkubátoru vyvíjejí rychleji, když se jim třikrát denně dostane pohlazení. Z výzkumu dokonce vyplynulo, že hlazené děti mohli lékaři propustit domů z nemocnice až o šest dní dřív než děti nehlazené. Děti dosahovaly přímo neuvěřitelné pokroky: přibývaly na váze bez toho, že by jim ošetřovatelé podávali více potravy než ostatním dětem. Byly aktivnější, vyrovnanější, na svoje okolí reagovaly živěji, méně plakaly a lépe spaly. Rychleji vyrovnávaly „vývojovou nezralost“. Náskok dětí, kterým se dostalo dotekové terapie, byl možný pozorovat ještě po roce života. Tyto děti byly „napřed“ nejen z hlediska tělesné hmotnosti, ale i jejich duševní a motorické schopnosti byly vyspělejší než u dětí nehlazených (z kontrolní skupiny). U mnohých předčasně narozených dětí se podařilo zmírnit i nepříznivé následky vyplývající z jejich nezralosti.

Na tátovu hruď
Na tatínka a jeho vztah s miminkem se nesmí zapomenout. Je důležité, aby spolu navázali podobné citové propojení jako má miminko s matkou. Dítěti velmi prospěje, pokud si je otec pokládá na svou obnaženou hruď, protože cítí jeho přímý dotek, vůni jeho kůže a může ho intenzivně a důvěrně vnímat.

Jak se masíruje na motýlí způsob?
Dr. Eva Reich začala používat terapii novorozeňátek jako jemnou bioenergetickou masáž, která stimulovala jejich životní energii. Dotekem se přenáší přes dlaně a přes kůži. Znova se propojuje tok životní energie a překonává možné bloky, které vznikají křečí a stresem.

1) Hlazení duše
Když se nám zdá, že je kůže předčasně narozeného dítěte velmi „křehká“, masírujeme tak, že přikládáme dlaně nad tělíčko a pohybujeme se v jeho „energetickém poli“. Tomu říkáme jemné hlazení duše miminka. Takto jej „hladíme“ od hlavičky k patám jen několik centimetrů nad povrchem kůže v obrysech jeho těla. Jde o sdílení láskyplné komunikace mezi matkou či otcem a miminkem, při kterém se dotýkáme samotné podstaty jeho bytí. Tuto masáž můžeme provádět, aniž bychom s dítětem manipulovali.

2) Konejšivé doteky
Pak se můžeme dítěte dotýkat tak, že přikládáme prsty a dlaně postupně na hlavičku, hrudníček, bříško, oblast zad mezi lopatky, zadeček a nožičky. Tomuto způsobu říkáme konejšivé doteky. Dítěti tyto doteky dodávají pocit jistoty a hranic vlastního těla. Miminko si pamatuje, jak se hlavičkou dotýkalo děložní stěny a také jak na ni tlačilo nožkami. Tato stimulace byla velmi intenzivní. Dotek je výrazná stimulace a velmi záleží na jeho kvalitě.

Proč masírovat?
Masáž má pro dítě mnoho dalších výhod – podporuje jeho celkový vývoj, aktivizuje jeho vlastní léčivé schopnosti, přináší mu delší a kvalitnější spánek, zlepšuje jeho trávení, podporuje dýchání. Něžný dotek tedy významně pomáhá ve fyzické, mentální i emoční rovině. Jemné masáže umožní rodičům lépe porozumět pocitům jejich dítěte. Lékař Michel Odent tvrdí, že dítě má překvapující schopnost nám porozumět. Při společném působení lékařské péče a lásky něžného doteku blízké bytosti může drobounké novorozeňátko mnohem lépe prospívat. Ještě více zajímavých informací o motýlích masážích a dotekové terapii nedonošeňátek se můžete dozvědět na: www.maitrea.cz, e.kopasova@maitrea.cz.

Názor odborníka
Ing. Eva Kopasová, Akademie Něžného doteku, MAITREA

Co se děje s předčasně narozeným dítětem?
„Prožívá kolotoč pocitů: šok, bolest, strach a také pocit osamocení. Možná se cítí citově zanedbávané, protože veškerá pozornost se soustředí na záchranu jeho života. Při tom se miminko poprvé setkává s tím, že se ho někdo dotýká, a může to pro něj být velmi bolestivé (odběry krve, jehly, hadičky, oslnivé světlo, pevné uchopování). Nemůže sdílet pocity se svými rodiči. Tím, že se narodilo předčasně, se kontakt s matkou přerušil náhle a nečekaně. Jedna z prvních možností, jak rodiče mohou děťátku pomoci a obnovit s ním spojení, je láskyplný dotek. Pro děti v inkubátoru je důležité lehounké hlazení šátkem z přírodního hedvábí, „energetické“ doteky nad jeho tělíčkem, klokánkování spojené s masáží stimulující dýchání, motýlí masáže a protikolikové masáže bříška. I děťátko vážící necelý kilogram je možné masírovat, samozřejmě co nejjemněji.“

Text: Hanka Bělohlávková